Šachový svaz České republiky Otevřený dopis Vlastimila Babuly, reakce předsedy KRÚ Petra Boleslava
OTEVŘENÝ DOPIS od Vlastimila Babuly
Dobrý den,
rozhodl jsem se napsat pár řádek k jedné věci z nedávno skončeného Mistrovství ČR mužů, která v průběhu turnaje napadla nejen mě a kterou jsem s některými kolegy hráči na místě diskutoval. Na místě působil jako komentátor živého online přenosu velmistr Tomáš Polák a věc se týká právě srovnání finančního ohodnocení práce hráčů MČR a práce komentátora.
Začněme hráči. Proplacená cesta, hrazený pobyt a strava, žádné startovné. Celkový cenový fond 260 tis. Kč, 1. cena 55 tis. Kč, poslední 10. cena 10 tis. Kč. Odpracované hodiny vezmu odhadem podle sebe. Příprava cca 3 hod., partie cca 5 hod., celkem 8 hod. za den. Při 9 kolech odpracováno 72 hod. A to samozřejmě nepočítám přípravu před turnajem. Např. stříbrný Tomáš Kraus prozradil, že se na přebor chystal 2 měsíce. Námitku, že některé partie trvaly méně, beru. Ale na druhou stranu hráči byli nabádání chodit po partii na online komentář podělit se o dojmy. Sám jsem chodil tak na 50%, když jsem nehrál dlouhou partii. Vezmeme-li sazbu trenéra dle aktuální ekonomické směrnice ŠSČR 500 Kč/hod., vychází to na 36 tis. Kč. Což odpovídá 3. ceně 35 tis. Kč.
Pojďme ke komentátorovi. Neznám přesné částky ani podmínky, jen odhaduji. Předpokládám, že rovněž proplacená cesta, hrazený pobyt a strava. Denní sazba za velmistrovský živý komentář je dnes zhruba 2.500 Kč/den, tj. celkem za 9 dní 22.500 Kč, což odpovídá přesně 5. ceně.
Pro ocenění práce hráče MČR jsem vzal sazbu trenéra. Mám zkušenosti ze všech tří pozic (hráč, komentátor i trenér) a mohu směle prohlásit, že zatímco práce komentátora i trenéra je celkem v pohodě, práce hráče je extrémně psychicky i fyzicky náročná a vyčerpávající. Kdo si tím neprošel, neví. Tedy, už tímto odhadem jsem finanční ohodnocení práce hráče ponížil. Ale aspoň na takovou částku dosáhnou jen první tři, ostatní smůla. Myslím, že drtivá většina hráčů by raději v klidu komentovala a měla své jisté, než se rvala o víc s nejistými vyhlídkami.
Malé odbočení, když už jsem v tom srovnávání. Na nedávném Mistrovství ČR amatérů byl cenový fond cca 102 tis. Kč a vítěz bral 40 tis. Kč. A když už mám otevřenou ekonomickou směrnici ŠSČR, nahlédl jsem i na rozhodčího. Na turnaji započítávaném na FIDE má mezinárodní rozhodčí sazbu 1.600 Kč za den. Tj. za MČR 14.400 Kč, což odpovídá 8. ceně. S prací rozhodčího zkušenost nemám, nevím přesně, co obnáší, ale na MČR nebylo třeba řešit žádný spor.
Abych nebyl špatně pochopen, samozřejmě nejde o tento jeden konkrétní případ. Není to nic proti rozhodčímu MČR mužů Petru Zárubovi ani proti komentátorovi. Tomáš Polák je můj kamarád a já mu tu práci přeji. Sám bych takovou práci taky s radostí vzal. Jde o celou věc jako obecný problém. Není to dle mého tak, že by práce komentátora či práce trenéra nebo rozhodčího byla nadhodnocena. Problém je ten, že práce hráče je silně finančně podhodnocena! Neodpustím si malé rouhání. Mám někdy dojem, že hráč je při dělení koláče ten poslední, že všichni ti rozhodčí, trenéři, organizátoři a jiní funkcionáři jsou důležitější a na něm vlastně až tak moc nezáleží. A zdá se mi, že je to horší než dřív. To, že úspěšného hráče vyfotíme v obleku s pohárem, dáme na web, poplácáme po ramenou a pochválíme, to opravdu nestačí.
Podle mě, aby byla ohodnocena práce hráče adekvátně, tak konkrétně na Mistrovství republiky by měla být i poslední cena minimálně na úrovni práce komentátora. Čili zhruba 2,5 krát větší než byla. Tedy celkový cenový fond 650 tis. Kč. Pak by se určitě nestalo, že by na šampionátech chyběla česká špička.
Já určitě nechci měřit úspěšnost či štěstí penězi, to určitě ne. Jsou mnohem důležitější věci, vím. Ale holt žijeme v takovém systému, kde se bez nich nikdo neobjedeme.
Myslím, že je správné toto téma otevřít, klidně i veřejně, a bez emocí se k němu postavit. Byl bych rád, kdyby se situace profesionálních hráčů v ČR zlepšila a byli náležitě ohodnocováni. Myslím, že bychom se na tím mohli všichni zamyslet a pokusit se v rámci svých možností to zlepšit. Snášet argumenty a vysvětlovat, proč to nejde, nepovažuji za dobrou cestu. Raději se zamysleme, jak to udělat, aby to šlo. Např. v Polsku to jde.
Na závěr ještě drobnost. Máme u nás šikovné mladé hráče, s kterými se pilně pracuje a vkládáme do nich naše naděje. Dobře, to je samozřejmě v pořádku. Ale pokud se finanční ohodnocení našich nejsilnějších dospělých reprezentantů nezlepší, mladí brzy zjistí, že investovat čas a energii do šachu se nevyplatí.
Vlastimil Babula
GM Vlastimil Babula
Reakce na Otevřený dopis od předsedy KRÚ Petra Boleslava:
S nástupem do funkce manažera reprezentačního úseku jsem rozeslal členům širší reprezentace potažmo hráčům TOP 20 českého žebříčku dopis, ve kterém jsem definoval směr, kterým by se profesionální sekce českého šachu měla ubírat, abychom dokázali věci postupně zlepšovat. Samozřejmě se především zásadně jedná o podmínky samotných hráčů, ale neměli bychom opomíjet i vytváření prostředí, kde se budou cítit dobře a přínosně potencionální partneři. Je zcela evidentní, že pro český šach je klíčové sehnat sponzory, což by mělo být společným úsilím svazu, organizátorů i hráčů. Samozřejmě není myšleno tak, aby hráči sami aktivně sháněli sponzory, ale aby byli maximálně nápomocni (bojovnost, součinnost při prezentaci v médiích, důstojné chování atd.).
Otevřený dopis velmistra Vlastimila Babuly věrně popisuje stav současného mistrovství republiky z pohledu přímého aktéra a dlouholetého reprezentanta. Přichází v pravý čas a velice oceňuji, že nabádá k zamyšlení a otvírá možnost diskuse mezi zainteresovanými stranami, která se v posledních letech poněkud vytratila.
Mistrovství České republiky v šachu by mělo být (musí být) prestižní akcí, která bude šachovou hru prezentovat (propagovat) jak směrem dovnitř šachové komunity, ale i ven k nešachovému publiku v tom nejlepším možném světle. A to představuje dosáhnout spokojenosti a vyváženosti na všech úsecích akce, především pak mezi samotnými aktéry bojujících o tituly. Adekvátní podmínky a odměny pak zcela jistě půjdou ruku v ruce se zájmem o účast našich předních velmistrů, prestiží samotného titulu a v neposlední řadě se zvýšením motivace, která je pro hráče zcela zásadní pro zlepšování se a dosahování lepších a lepších výsledků v našem sportu.
Šachový svaz jako hlavní organizátor soutěže musí začít. Začít k celé akci přistupovat zodpovědněji na všech úrovních a vytvářet pro všechny subjekty a zainteresované strany prostředí, které bude motivační a nápomocné pro celkové zlepšování.
Shodu určitě nacházíme v tom, že není v silách samotného šachového svazu akci, která by naplňovala výše uvedené představy a plány, finančně zajistit bez silného partnera(ů) z privátního sektoru. I tak mělo letošní MČR nejvyšší cenový fond ze všech turnajů v ČR, pokud bereme turnaje se zveřejněným cenovým fondem (tedy například Open Teplice nebo Czech Open). Na razantní zvýšení cenového fondu není v rozpočtu ŠSČR prostor, bylo by na úkor jiných kapitol. Jednoznačně první aktivity tak musí směřovat k nalezení, pokud možno stabilních, partnerů. Souběžně je třeba zahájit revizi systému mistrovských soutěží. Nové možnosti a návrhy pak prověřit širokou diskusí.
Pevně věřím, že se tyto první kroky ukáží jako smysluplné a podpoří vůli k opětovnému navázání přímého spojení mezi managementem reprezentačního úseku a našimi hráči.
1. 6. 2023
Petr Boleslav,
Předseda KRÚ
Petr Boleslav