Šachový svaz České republiky Zpráva kapitána týmu mužů na ME
Letošní mistrovství Evropy družstev zaválo na 76 národních týmů na pobřeží Černého moře, přesněji do gruzínské Batumi. Plná čtyřicítka družstev startovala v open sekci a jen absence Norska vyvolala trochu vzruchu, v kategorii žen bojovalo 36 družstev. Český mužský tým figuroval na 14. místě startovního pole. Konečná 20. příčka za celkových 9 zápasových bodů při jedné výhře, sedmi remízách a jedné prohře není dobrým výsledkem. V turnaji jsme odehráli 36 partií, z toho jen pět prohráli. Nedokázali jsme však dotahovat vyhrané pozice, z čehož vychází pouze 5 vyhraných partií.
V prvním kole muži nastoupili v roli favorita proti Portugalsku. V zápase jsme se bez větších problému prosadili bílými. Vašek Finěk při své reprezentační premiéře přehrál FM José Barriu a druhý bílý bod přidal Richard Stalmach. Blízko k celému bodu byl i Honza Vykouk. Trpělivá hra mohla přinést ovoce ve čtyřicátém tahu, kdy portugalský hráč chyboval, ale ani čtyřicátý tah našeho reprezentanta nebyl přesný. Po celkovém sto dvaceti tahovém maratonu jsme zaknihovali zápasovou výhru 3:1.
Jelikož v prvním kole na růžích ustláno neměli zrovna všichni favorité, když první nasazení Němci podlehli senzačně Dánsku, číslo tři startovního pole Maďarsko ztroskotali na domácím „A“ výběru Gruzie, vynesl nás los pro druhé kolo hned na druhý stůl proti turnajové čtyřce Ázerbájdžánu. Po úvodním volnu se na první šachovnici posadil Van Nguyen, kde musel černými čelit Mamedyarovovi. „Potřebuji něco najít, kde nebude moci obětovat pěšce za iniciativu,“ zmiňoval Van v průběhu dopolední přípravy. Udržet choutky ázerbájdžánského útočníka se podařilo alespoň do 15. tahu. V ostré pozici bílý rozvinul útok na krále, ale díky přesné obraně černého se dopracoval ke svému maximu opakování tahů. Černý chtěl již ale více, avšak chyba v propočtu odsoudila chrabrý přístup k nezdaru. „Z dlouhodobého hlediska musíte mít jako kapitán radost z hráče, který když cítí šanci, tak ani před takovým soupeřem nesklopí zrak a jde za výhrou,“. Nechali jsme tak jít soupeře do vedení, ale v dalším průběhu jsme zase začínali získávat pevnou půdu po nohama. David Navara poziční obětí kvality dostal Raufa Mamedova pod velký tlak. Výsledkem byla nadějná koncovka nestejnobarevných střelců, ve které David exceloval. Než bylo srovnáno, na třetí šachovnici Aydin Suleymanli zatlačil Vaška Fiňka do defenzívy, na čtvrté šachovnici zase naše bílé figury v podání Richarda Stalmacha hrály prim. S Ázerbájdžánem jsme se nakonec rozešli smírně, avšak remízový konec byl občas hodně vzdálený a Vašek Finěk musel ve více než sto tahové bitvě předvést nejednou koncovkářský um.
Přesun na pátý stůl a proti nám šestý nasazený tým Arménie. Střídáme na čtvrté desce, a tak si Honza Vykouk užívá na startu turnaje „černého Petra“. O poznání solidnější (rozuměj bez rizika) přístup našeho papírově favorizovaného soupeře oproti předchozímu kolu přináší na prvních dvou deskách spravedlivé remízy. Dlouho se, jak v papiňáku, vařila pozice na čtvrté desce a kdo se díval až ne příliš sebevědomou optikou, mohl dostat o naše barvy strach. Honza Vykouk však věděl přesně co dělá a když se začala projevovat naplno jeho dvojice střelců, byl to arménský Hakobyan, který raději zavolal o remízu. Když předběhneme, tak Vašek Finěk si po partii trochu posteskl, že nemusel takovou koncovku vůbec připustit. S Haykem Martirosyanem se opravdu po 60 tazích dostal do svízelné situace, kde měl občas jen jediné tahy. Jediného zaváhání však Armén nevyužil, a tak i ve třetím kole jsme dělili body.
Jízda proti favoritům pokračovala i ve středečním pátém kole. Třetí nasazené Maďarsko v čele s Richardem Rapportem a na šachová kolbiště se vracejícím Peterem Lékem budí samozřejmě velký respekt. „Připravovat se na Rapporta je celkem zbytečné, hraje vše možné i nemožné,“ předeslal Van a volil tak raději relaxaci a správné naladění na partii. Za to David Navara po tradiční přípravě došel ke změně taktiky a po dlouhé době ho fanoušci uvidí zahrát černými Sicilskou. Toť trochu z kuchyně příprav.
Na třech šachovnicích je zápas již rozehrán. Richard Rapport si jako vždy dává na čas.
Maďaři disponovali velkou převahou na zadních šachovnicích. Richard Stalmach změril sílý s Gledurou již v rámci Challengers v Praze a smírný výsledek mu určitě dal potřebné sebevědomí i do dalšího střetu. Černými kontroloval průběh partie a po nepřesnosti soupeře se mu podařilo získat nadějnou hru. Mezitím na jedničce si maďarský čaroděj nenechal ujít možnost zahrát extravagantní tah věží. Snahy o chycení našemu hráči však nevyšly a brzy došlo k podepsání smíru. Rapport, opouštějíc hrací místnost, se nechal slyšet, že všichni jeho kolegové stojí na prohru. Určitě dosti depresivní hodnocení situace. Je však pravdou, že David Navara Léka ve střední hře přetlačil a dosáhl aktivní pozice, která rozhodně odpovídá Rapportovu naturelu a na čtyřce se Gledura musel hodně otáčet, aby odvracel hrozby nenávratných škod. Když Peter Léko zvolil únik z partie věčným šachem, nezbývalo dlouho do podpisu smíru i na třetí desce mezi Vaškem Fiňkem a Sjugirovovem. Zápas tak vrcholil na čtvrté šachovnici, kde jsme si mohli užívat pocit neohroženosti držíc kormidlo zápasu pevně v rukou. Potřetí v řadě 2:2 a určitě skvělý výsledek proti takovému soupeři, avšak byla škoda, že jsme nevyužili ani jednu z možností zvratu vývoje na naši stranu.
Před dvěma lety jsme Rumunsku podlehli 1,5:2,5, ale to měli v sestavě ještě Richarda Rapporta a Kirilla Shevchenka. V případě letošního klání se z pohledu nasazení jednalo o derby dvou týmu s pouhými třemi bodíky rozdílu v průměru sestav. Rumunská jednička Daniel-Bogdan Deac eliminuje soupeřovy snahy o sebemenší aktivitu již v zárodku, a tak s černými nelze chtít více jak remízu. Na druhé šachovnici David Navara bílými přidal do své bilance s rumunský velmistrem Nisipeanuem šestou remízu. Tak nějak se tušilo, že se zápas bude rozhodovat na třetí a čtvrté šachovnici. Honza Vykouk s Filipem Magoldem vyměnili během dvaceti tahů všechny lehké figury a zdálo se, že náš hráč bude tahat delší konec. Zhruba po stejném počtu tahů si velezkušený velmistr a donedávna ještě hráč 2600+ Constantin Lupulescu vynutil na našem hráči malé ústupky a bylo jasné, že Vaška Fiňka bude čekat další velká prověrka jeho defenzivních dovedností. Přes několik těžkých rozhodnutí dospěla partie do koncovky nestejných střelců, kde měl bílý však bílý hodně trumfů v ruce. Konečný smír na čtvrté šachovnici a výhra Lupulesca přinesla našemu týmu první zápasovou porážku na turnaji.
Roli papírových favoritů z prvního kola jsme si zopakovali až v šestém kole proti Litevskému výběru. O řád silnější soupeř než Portugalci, ale vzhledem k naší výhře z roku 2023 jsme si do zápasu věřili. Tentokrát se události formující vývoj zápasu seběhly dost rychle. David Navara černými nerozehrál zahájení příliš dobře a dostal se poměrně rychle do problémů. Kompenzace se nám dostalo na třetí šachovnici, kde litevský Paulius Pultinevicius uvízl v sicilských vodách a ani více jak čtyřicetiminutová dumka ve 14. tahu nevedla k dobrému výsledku. Honza Vykouk suverénně zúročil výhody své pozice a poslal nás do vedení. Na jedničce jsme bílými nic nezískali a po prohře Davida Navary se pohledy obou táborů plně soustředili na rozhodující souboj na čtvrté šachovnici. Jak náš Richard Stalmach tak i litevský Gustas Morkunas dostali své šance na zvrácení výsledku na stranu svého týmu, ale ani jeden ji nevyužil. Po velmi napínavém průběhu zapisujeme na své konto již čtvrtou zápasovou remízu.
Do 7. kola dostáváme Bulharsko, které je na startovní listině o osm míst za námi, ale po šesti kolech má v tabulce o bod více. Z obou stran opatrném zápase vycházíme ze zahájení dobře na první šachovnici, ostatní pozice jsou v mezích rovnováhy. K celkové blokaci pozice dochází na čtvrté šachovnici, kde Honza Vykouk černými podepisuje smír. Něco málo přes třicet tahů mají i partie Davida Navary a Vaška Fiňka, oba se svými soupeři taktéž smírně. Bulharskému velmistrovi Naiditschovi se ve střední hře podařilo černými postupně vyrovnat, ale postouplý bílý pěšec ještě mohl dělal starosti. Ve 34. tahu Naiditsch hrubě chyboval, ale díky časovce našeho hráče, nebyl potrestán. „Byl jsem na půl minutě. Viděl jsem za černého jasný obraný tah 34…Df5, který eliminuje všechny moje možnosti. 34…Dc5 mě překvapilo, správnou reakci 35.Vd7 jsem bohužel nestačil dopočítat,“ popsal Van Nguyen po partii. Zaznamenáváme pátou zápasovou remízu a soupeřem v tomto oboru nám je již jen Dánsko.
V pondělí, předposlední hrací den, vyrážíme na Poláky se stejnou sestavou. Zbývá nám ještě jedna varianta, jak dosáhnout nerozhodného výsledku – všechny partie musí skončit rezultátem – a to si s Poláky přesně střihneme. Na první desce čelí Van Nguyen černými Radku Wojtaszkovi, což je vzhledem ke zkušenostem a teoretickým znalostem polského velmistra vždycky důvod k ostražitosti. Do stísněné pozice jsme se ale dostali bílými na čtvrté desce. Honza Vykouk ve zahájení nezahrál nejpřesněji a polský mladíček Jan Malek se dostal do sedla. Přesto jsme to byli my, kdo se ujal v zápase vedení. Soupeř Davida Navary to přehnal ve figurové zápletce na dámské křídle, což ho stálo kvalitu a za pár tahů i partii. Za Poláky kontroval Wojtaszek, který si postupně vybudoval slibnou pozici a svou roli v závěru sehrála i časová tíseň Van Nguyena. Nerozhodný stav přerušil trpělivý výkon Vaška Fiňka, který postupně přehrál Jakuba Kosakowskiho a nejenže nás dostal opět do vedení, ale splnil tím i velmistrovskou normu. V ten čas již Honza Vykouk bránil nepříjemnou koncovku, kterou černý dosáhl díky své velké aktivitě po zahájení. Teoretické šance na záchranu a tím i na toužebně očekávanou výhru se párkrát na tah vynořily, ale využít je s ubývajícím časem a přibývajícím tlakem je téměř nemožné. Šestá zápasová remíza na kontě. A ani Dánové nelenili a dotáhli nás.
(Zleva) kapitán Petr Boleslav: „Tipuji remis.“ Kapitán Polska Kamil Mitoň: „Proč myslíš?“
Velice příjemný los do posledního kola. Černohorci sice dokázali v průběhu turnaje zavařit pár papírově silnějším týmům, ale my jsme rozhodně věřili, že se s Batumí budeme loučit výhrou. A vstup do zápasu nám rozhodně vyšel. Kadrič černými se pokoušel o aktivitu v Pircovi, avšak Van Nguyen dostal brzy velice příjemnou pozici se silným centrem. I černými figurami jsme si vedli dobře. Na druhé šachovnici David Navara brzy vyrovnal hry a bez rizika směřoval partii k dělbě bodu. Richard Stalmach dokonce svého soupeře v sicilské pochvíli přehrál a vypadalo to, že přihraje našemu týmu první bod. Situace se však po několika tazích začala vyvíjet v náš neprospěch. Nabitá výhoda několika nepřesnými tahy vyprchala a i nadále Richard nebyl schopný najít objektivně nejlepší tahy k udržení alespoň rovnováhy. Po očekávané remíze Davida Navary dostal nabídku smíru i Vašek Finěk. Nepotřeboval slyšet kapitánovo „No“, stačil mu jen letmý pohled na pozice svých kolegů a bylo mu jasné, že jen soupeřova kapitulace zachraňuje naše barvy. Po nevyužitých šancích na první šachovnici byl dohrán i smutný příběh čtvrté šachovnice a naši soupeři se opravdu dostali do vedení. Vašek mezitím vyvíjel na soupeře stále větší tlak a ten s vědomím, že mu stačí jen remíza, ustupoval a ustupoval z dobrých pozic. V x-tém tahu byl černohorský hráč donucen partii vzdát, a tak posedmé dělím se soupeřem zápasové body.
Končená 20. příčka není uspokojivým výsledkem. Z pohledu herního můžeme výkon mužského týmu hodnotit jako solidní, avšak do optima něco chybělo. První kritický moment turnaje nastal v zápase ve 2. kole s Ázerbájdžánem, kdy jsme si vybrali pověstné štěstíčko. V partii se Suleymanlim byl Vašek Finěk na pokraji prohry, ale mladý ázerbajdžánský velmistr v poslední chvíli chyboval, což nám přihrálo zápasový bodík. Druhý zásadní moment přišel ve 4. kole. Zápas s nasazenou trojkou turnaje Maďarskem jsme měli rozehraný skvěle. Nevyužití ani jedné nabídnutých šancí, a to hned na třech šachovnicích, nás stálo jak zápasovou výhru, tak i trochu pošramotilo naše sebevědomí a dobrou náladu po velmi slibném úvodu šampionátu. Následujících remízy s týmy, které byly nasazení níže než my, nijak nevylepšily naše rozpoložení. Až smírný výsledek s Polskem v předposledním kole byl jakousi vzpruhou. Třetím kritickým momentem celého turnaje bylo poslední kolo. Do zápasu s Černou horou, vědomi si své převahy nad soupeřem, jsme vstoupili odhodláni vyhrát. V polovině zápasu se zdálo vše jasné, jdeme si pro dva body. Avšak nedotažení skvělé pozice na první šachovnici a totální otočka na čtvrté desce zmařili šance na celkově slušný výsledek.
Petr Boleslav
Kapitán mužské reprezentace
