Samarkand s odstupem času: Ohlasy českých reprezentantů
Šachová olympiáda v uzbeckém Samarkandu skončila už před měsícem, její dojmy však rozhodně nestihly vyprchat. Naopak – chtěli jsme dát českým reprezentantům a reprezentantkám trochu času, aby mohli své olympijské vystoupení zhodnotit s odstupem. Sepsání a především získání všech odpovědí proto chvíli trvalo, nyní vám ale můžeme nabídnout pohled přímo těch, kteří byli v dění 46. šachové olympiády v samém centru.
České týmy zakončily jedenáctikolový turnaj shodně se ziskem 15 zápasových bodů. Mužská reprezentace vedená kapitánem Petrem Boleslavem obsadila v konkurenci 206 týmů 21. místo, když do turnaje vstupovala jako 20. nasazená. Ženy pod vedením kapitána Zbyňka Hráčka vybojovaly 26. příčku, přestože byly před startem nasazené až na 36. místě. Obě reprezentace navíc zakončily olympiádu vítězně – muži porazili Švédsko 3:1 a ženy favorizované Nizozemsko 2,5:1,5.
Jak olympiádu hodnotí samotní hráči a hráčky? Co se jim v Samarkandu povedlo, co naopak mohlo dopadnout lépe a jaké vzpomínky si z největší týmové šachové akce odvezli? Právě na to jsme se českých reprezentantů a reprezentantek zeptali.
Společná fotografie reprezentací na počátku olympiády
1. Jaké jsou Vaše první dojmy po skončení šachové olympiády a jak byste z celkového pohledu zhodnotil/a své působení v turnaji?
GM David Navara:
Olympiáda byla dobře zorganizovaná. Se svým vystoupením jsem spíše spokojen. Mohlo být o něco horší i lepší, od 5. kola mne pronásledovaly zdravotní problémy.
GM Jan Vykouk:
Po skončení Olympiády mám dobrý pocit. Myslím, že jsem podal dobrý výkon. Pomohl jsem týmu v několika důležitých zápasech a jediná moje prohra vznikla kvůli agresivní hře na výhru v zápase proti Španělsku za stavu 2-1, kde by moje případná remíza znamenala prohru týmu. Výkon 2572 je zatím moje maximum na reprezentační akci.
IM Jáchym Němec:
První dojmy jsou ještě nepokažené :). Turnaj a atmosféra se mi moc líbily, avšak moje šachové působení v turnaji bylo slabší, než jsem čekal.
WFM Lucie Rybáčková:
Upřímně jsem opravdu hodně ráda, že jsem se takovéto akce mohla zúčastnit, takže moje dojmy jsou rozhodně pouze pozitivní.
2. Jak jste se na olympiádu po šachové stránce připravoval/a? Jak si mají fanoušci představit
přípravu na takto významný turnaj?
GM David Navara:
Rozebíral jsem své nedávné partie a nemálo času jsem věnoval zahájení, protože tam jsem v poslední době často měl potíže.
GM Jan Vykouk:
Příprava probíhala hlavně v zahájení, to je v dnešní době klíčová pasáž hry, kde se rozhoduje o osudu většiny partií.
IM Jáchym Němec:
Nějak extra se nelišila od normálního turnaje. Zahájení, počítání a tréninkové partie jsou vždy součástí mé přípravy na turnaje. Řekl bych, že jsem v létě investoval do šachu hodně času, nicméně jsem to zatím nedokázal prokázat.
3. Jak na Vás působil hrací sál a celkové hrací prostředí? Vyhovovaly Vám podmínky během
jednotlivých kol?
GM David Navara:
Hrací sál byl pěkný a prostorný. Podmínky mi vyhovovaly, jen občerstvení bylo příliš daleko a na toaletách se někdy tvořily fronty.
GM Jan Vykouk:
Hrací místnost byla v pořádku, jediný problém byly záchody, kde se tvořily dlouhé fronty.
IM Jáchym Němec:
Podmínky byly skvělé, nemůžu si na nic stěžovat. Vypíchl bych jen občasné dlouhé fronty na toalety, ale to už je něco normálního :).
WIM Nataša Richterová:
Hrací sál i podmínky byly dobré, bylo k dispozici občerstvení, hrací prostory byly udržované čisté, po letní zkušenosti na jiném turnaji cením i dobré osvětlení. Dva drobné nedostatky – klimatizace, ze které jsme byli někteří nachlazení, a rozmístění stolů, které bylo i přes směrové tabulky dost chaotické.
WFM Anna Lhotská:
Podmínky mě příjemně překvapily. Přišlo mi až neuvěřitelné, že se všechny partie hrály v jednom sále, takže jsme každé kolo měli možnost sledovat partie světové špičky. Před turnajem bych ani nepomyslela na to, že by v hrací místnosti bylo nachystané občerstvení pro tolik hráčů. Nikdy jsem nezažila tak dechberoucí atmosféru jako na tomto turnaji.
WFM Lucie Rybáčková:
Sál byl obrovský. Překvapilo mě, kolik se nás tam vůbec vešlo.
WGM Tereza Rodshtein:
Hrací sál byl jeden z nejlepších, jaké jsem kdy na takové akci zažila. Byl dostatečně velký, tudíž se zde vešly všechny mužské i ženské týmy. Toalet bylo dost a netvořily se fronty. Pořadatelé nabízeli občerstvení – croissanty, malé sendviče, sušenky, musli tyčinky, ořechy a sušené ovoce, čerstvé ovoce a nápoje. Třebaže obvykle u partie nejím, bylo příjemné vědět, že tady ta možnost je a bylo by skvělé, kdyby se to na těchto velkých turnajích stávalo pravidlem. Pochvalovali jsme si to všichni.
4. Na videích jsme mohli vidět například transport hráčů mezi jednotlivými částmi areálu pomocí
golfových vozíků. Jak jste tyto služby a celkové zázemí pro hráče v průběhu olympiády vnímal/a?
GM David Navara:
Cesta na golfových vozících se mi líbila, jinak bych do sálu musel v třicetistupňových teplotách chodit 15 minut.
GM Jan Vykouk:
Transport pomocí golfových vozíků jsem využíval pravidelně, myslím, že toto bylo zorganizováno velice dobře, hráči měli tak možnost se rychle dostat do hrací místnosti.
IM Jáchym Němec:
Myslím, že je to poměrně jednoduchá služba, která nám šetřila hodně času a energie. Většinu času bylo přes 30 stupňů, takže bylo příjemné se svézt :).
WIM Nataša Richterová:
Transport převážně golfovými vozíky fungoval dobře, jen řidiči neuměli anglicky a ze začátku někteří nevěděli, který hotel je který. Sedět při rychlejší jízdě na sedačkách úplně vzadu byl lehce adrenalinový zážitek.
WFM Lucie Rybáčková:
Nikdy jsem před tím golfovým vozíkem nejela, takže ta jízda byla fakt super.
WGM Tereza Rodshtein:
Měli jsme obrovské štěstí, že jsme bydleli v blízkosti hotelu a doprava na kola golfovými vozíky byla rychlá, flexibilní a vzhledem k počasí i velmi příjemná. Před partií jsme mohli vyjíždět o půl třetí a měli jsme dost času do začátku kola, po partiích jsme odjížděli do pár minut po východu z místnosti. Možné bylo dojít i pěšky. Transport nás blízko ubytovaných tak byl z mého pohledu zvládnutý na jedničku. Hráči dál ubytovaní to měli podstatně horší – odjížděli třeba už ve 13h, což jim značně zkrátilo čas na přípravu a do hotelů se dostávali pozdě i vzhledem k tomu, že autobusy měly dlouhé intervaly.
5. Jak se Vám líbil samotný Samarkand a podařilo se Vám během náročného programu poznat také
něco z města a místní kultury?
GM David Navara:
Z města jsem viděl málo. Během exkurze o volném dni jsme navštívili několik velmi zajímavých památek, ale organizační část výletu byla méně zdařilá, dlouhé čekání v klimatizovaném autobusu mi zdravotně významně přitížilo.
GM Jan Vykouk:
Já do města nešel, byl jsem se podívat jen v Eternal City, ale moc mě to nenadchlo, místní kultura na mě zapůsobila pouze přes zažívací problémy způsobené nekvalitním jídlem na hotelu.
IM Jáchym Němec:
Moc jsem toho osobně nestihl. Párkrát jsem si byl zaběhat a alespoň jsem proběhl skrz město, kde bylo zahájení a ukončení turnaje, a to bylo moc pěkné. Jinak nebylo moc prostoru, chtěl jsem šetřit energii a partie nebo i nějaké to sportování ji berou.
WIM Nataša Richterová:
Centrum a turistická místa v něm jsem krátce navštívila, bylo to hezké a udržované, ale moc jsem toho nestihla objevovat.
WFM Lucie Rybáčková:
Část z výpravy odlétala až o den později, takže jsme si prošli město poslední den. Samarkand je hezké místo.
6. Jak byste zhodnotil/a organizaci celé olympiády? Bylo něco, co Vás příjemně překvapilo,
případně co by podle Vás stálo za zlepšení?
GM David Navara:
Slyšel jsem, že se velmi vydařilo slavnostní zahájení i zakončení. Hrací sál byl pěkný, dostali jsme od pořadatelů mnoho hezkých dárků. O méně vydařených aspektech organizace píši výše, ještě bych zmínil sedmihodinové čekání na volný pokoj po ranním příjezdu.
GM Jan Vykouk:
Organizace byla za mě v pořádku a na dobré úrovni. Velký prostor pro zlepšení nabízí kvalita jídla na hotelu, to byl velký průšvih, ale to asi není vina organizátorů.
IM Jáchym Němec:
Vzhledem k tomu, že si budu akci pamatovat jako svou první olympiádu, nebudu zpětně přemýšlet o celkových podmínkách. Organizace byla asi tak průměrná, překvapil mě ale servis a velké množství milých a přátelských lidí, kteří se pořád snažili s něčím pomáhat.
WFM Anna Lhotská:
Celkově zvládli organizátoři vše velmi dobře. Nikdy nenastal žádný velký problém a k dispozici nám byli dobrovolníci, kteří se nám snažili se vším ochotně pomáhat.
WFM Lucie Rybáčková:
Určitě jsem ocenila lahve s vodou, protože u partie piju hodně vody :D.
WGM Tereza Rodshtein:
Jak zmiňuji výše, příjemně mě překvapila hrací místnost i flexibilní doprava na kola. Ubytování se taky nedalo moc vytknout. Velkým problémem bylo jídlo, na které se tvořily fronty a často se stávalo, že po vyčkání řady už na člověka čekaly jen prázdné mísy. Kromě toho bývalo často studené, nevalné chuti a příliš se neobměňovalo. Skoro všichni jsme se tam potýkali se zažívacími problémy.
Druhá věc, kterou bych vytkla pořadatelům, potažmo FIDE, byla nezvládnutá situace ohledně týmů Izraele a Yom Kippuru. Neinformování hráčů dopředu o možném přesunutí času kola a následná kontumace 4:0 mohla výrazně promluvit do celkového pořadí týmů. Nebudu polemizovat o správném řešení situace, jen doufám, že nic takového se v budoucnu nebude opakovat.
7. Měli jste během olympiády nastavený nějaký pevný týmový režim? Jak vypadala příprava a
fungování týmu v době mezi jednotlivými zápasy?
GM David Navara:
Připravovali jsme se především individuálně. Připadalo mi to, že většina z nás měla svůj pevný režim, přičemž tyto režimy se obvykle překrývaly. Na obědě a na večeři jsme často stolovali společně, připravovali jsme se obvykle individuálně.
GM Jan Vykouk:
Pevný režim se skládal pouze z pravidelných schůzek týmu po zápase, kde se určila strategie na další kolo, dále jsme se všichni připravovali individuálně.
IM Jáchym Němec:
Celý turnaj jsme si vždy domlouvali společně časy na jídlo, nestalo se, že by někdo seděl u stolu sám. Každý večer po losu jsme měli schůzku ohledně sestav a pak také hodně času na „sportovištích“. Pro mě hlavně s Vanem, Honzou a Luckou. Fitko, pinec, běhy nebo poslední dny i padel. Myslím, že po sportovní stránce jsme byli všichni velmi spokojení.
WIM Nataša Richterová:
Měly jsme každý den stejný systém příprav s kapitánem, ty probíhaly od 10:00, kdy byly zveřejněny sestavy družstev.
WGM Tereza Rodshtein:
Dny během turnaje tak nějak samovolně naběhnou do nějakého režimu. Ráno jsem i vzhledem ke 3h posunu zvládala vstávat okolo 9 hodiny, abych stíhala snídani, která za mě byla ze všech jídel nejlepší. Tam jsem se pravidelně potkávala s někým z českého týmu a ráda jsem sedávala na snídani „až do zavíračky“ po 10h, neboť jsme čekali na nalosování na šachovnicích a nálada bývala hrozně fajn. V 11h jsem začínala přípravu, která trvala hodinu, až hodinu a půl. Poté následoval krátký odpočinek, ať už s knížkou nebo bez, sprcha a oběd. Po obědě ještě jedno zopakování přípravy a už se šlo na kolo. Z partií jsem obvykle chodila rovnou na večeři a po ní jsme pravidelně chodili na procházky.
8. Pojďme nyní k samotnému šachu. Jaký byl Váš pocit, když jste usedl/a ke své první partii na této
olympiádě?
GM David Navara:
Nijak mimořádný, byla to má dvanáctá nebo třináctá olympiáda.
GM Jan Vykouk:
Nic zvláštního, není to moje první reprezentační akce, takže nervozita byla minimální.
IM Jáchym Němec:
Byl jsem docela nervózní. Dlouho dopředu jsem si ten moment v hlavě manifestoval, říkal jsem si, že to bude dobré, partie jako každá jiná, ale prostě to byl jiný pocit – pocit větší zodpovědnosti, když můžu reprezentovat Česko. Nicméně partii jsem zvládl a na další partie už nebylo třeba být nervózní :).
WIM Nataša Richterová:
První partie pro mě byla i celkovou premiérou na Olympiádě, k tomu na 1. desce. Lehká nervozita tam byla, ale v zásadě jsem byla hlavně ráda, že jsem se na Olympiádu konečně dostala, byl to milník na který jsem čekala dlouho.
WFM Anna Lhotská:
Poprvé jsem měla možnost hrát na olympiádě a považuji to za splněný sen. V mnohém předčila mé očekávání a beru ji jako obrovskou zkušenost, která mě posune nejen šachově. Turnaj jsem si moc užila, protože tam vyrazila skvělá parta a měli jsme také možnost trochu poznat krásy Uzbekistánu.
WFM Lucie Rybáčková:
Asi jsem si říkala, jestli se to opravdu děje, protože jet na olympiádu byl vždycky můj sen.
WGM Tereza Rodshtein:
Před první partií bývám na každém turnaji trochu nervózní. Člověk neví, s jakou formou přijel a první kolo často napoví. Nejinak tomu bylo i na olympiádě.
9. Jak byste celkově zhodnotil/a svůj výkon za šachovnicí? Jste se svým výsledkem spokojen/a?
GM David Navara:
Spíše spokojen.
IM Jáchym Němec:
První půlka byla solidní, druhá se silnějšími soupeři byla nevydařená. Určitě nejsem spokojený a zase vím, na čem pracovat.
WIM Nataša Richterová:
Z mého pohledu jsem hrála lehce podprůměrně na své poměry, určitě to mohlo být lepší. Dá se polemizovat o vlivu nachlazení z klimatizace v hracím sále, které mi začalo v den třetího kola a víceméně přetrvalo až do konce.
WFM Anna Lhotská:
Svůj výkon hodnotím podprůměrně. Před turnajem jsem si kladla mnohem větší cíle a vůbec to nevyšlo dle plánu. Myslím, že jsem sama na sebe zbytečně vytvářela tlak, což vedlo k hrubým chybám, které bych normálně nedělala. Na druhou stranu to byla má pemiéra, takže se to do jisté míry dá pochopit. S čistým srdcem můžu říct, že jsem do toho dala všechno a ukázala jsem, že když mám svůj den, tak jsem schopná hrát v podstatě s kýmkoliv.
WFM Lucie Rybáčková:
Já svůj výsledek hodnotím pozitivně.
WGM Tereza Rodshtein:
Výsledek 5,5b/8 není špatný, ale před turnajem jsem doufala v lepší výsledek. V klíčových momentech mě zrazoval nedostatek času. Projevil se ve všech třech partiích a je to něco, na čem musím zapracovat.
Na druhou stranu se nám dařila příprava a neměla jsem žádné problémy ze zahájení ani v jedné z partií. Mám radost, že se mi podařilo přispět k dobrému výsledku proti Maďarsku i klíčové výhře s Nizozemskem v posledním kole.
10. Která Vaše partie se Vám v Samarkandu povedla nejvíce a proč právě na ni budete vzpomínat?
GM David Navara:
Partie Pultinevičius – Navara a Navara – Schitco. První z nich jsem odehrál silně nemocný, na kvalitu mé hry to ale naštěstí nemělo vliv.
GM Jan Vykouk:
Jako nejlepší a nejdůležitější partii bych vybral Vykouk-Banusz, kde jsem výhrou se silným soupeřem zachránil remízu s Maďarskem 2-2.
IM Jáchym Němec:
Nevím, jestli povedená, ale partie ze 3. kola proti Islandu, kde jsem svou výhrou rozhodl zápas :).
11. Naopak, je partie nebo konkrétní moment, který Vás po skončení olympiády mrzí a u kterého si
říkáte, že mohl dopadnout lépe?
GM David Navara:
V partii 6. kola jsem se úplně zbytečně dostal do potíží, v závěrečném kole jsem něco popletl v zahájení. Obě partie jsem ale nakonec udržel.
Jan Vykouk:
Trochu mě mrzí remíza v partii Vykouk-Safarli, kde jsem měl vyhranou pozici a výhra by znamenala i výhru týmu proti Ázerbájdžánu, soupeř se ale bránil velice dobře a partie i zápas skončily remízou.
IM Jáchym Němec:
Jednoznačně s Moldavskem. Partie byla otřesná, měl jsem bílé figury a vůbec jsem si nezahrál. Doporučuji se ani nedívat :).
WIM Nataša Richterová:
V jedné partii jsem přehlédla ztrátu pěšce, kterého jsem měla navíc. Pravděpodobně kvůli tomu skončila partie jen remízou, na výsledek zápasu to naštěstí nemělo vliv.
WFM Lucie Rybáčková:
Určitě mě mrzí ty dvě nepříjemné prohry, protože byly opravdu zbytečné.
WGM Tereza Rodshtein:
Velmi mě mrzí prohra s Azerkou v 9. kole. Po zahájení jsem získala velmi dobrou kompenzaci za kvalitu, ale špatně jsem zhodnotila pozici a místo hledání výhody jsem hledala vyrovnání. To jsem našla a dlouho jsem držela trochu nepříjemnou, ale rovnou pozici. Soupeřce se ale dařilo stupňovat tlak a k remíze vedla užší a užší cesta. V rozhodující chvíli jsem měla možnost přejít do remízové věžovky, kde by partie asi poměrně rychle skončila smírem. Správné pokračování jsem viděla, ale nakonec jsem nenašla odvahu vzdát se nestejných střelců. Tato individuální prohra mě mrzí nejvíc, naštěstí však neměla velký podíl na výsledku týmu.
Začátek turnaje mi rovněž mohl (měl?) vyjít lépe, ale to bychom se už bavili o úplně jiném turnaji.
12. Překvapil Vás během olympiády některý ze soupeřů svou hrou, volbou zahájení nebo způsobem
přípravy? Jak důležitou roli podle Vás v jednotlivých zápasech sehrála příprava na konkrétního
soupeře?
GM David Navara:
Islandský soupeř mne zaskočil tím, jak dobře znal boční variantu. Překvapili mne i někteří další, ale bývají i překvapení příjemná. Příprava na konkrétní soupeře hrála značnou roli. V prvním kole jsem díky ní získal velkou převahu ze zahájení, v předposledním kole jsem dobře odhadl, že boční varianta bude dobrou volbou.
GM Jan Vykouk:
Nikdo mě volbou zahájení nepřekvapil, dařilo se mi zahájení soupeřů dobře odhadnout. Příprava na partii tak sehrála velkou roli.
IM Jáchym Němec:
Nebyl jsem překvapený nijak zvlášť. Zahájení nerozhodovalo tolik, spíše pozdější pochopení a sehrání partie.
WIM Nataša Richterová:
Jak to bývá běžně, překvapily některé slabší soupeřky, pravděpodobně kvůli podhodnocenému elu.
13. Během jedenácti kol určitě přišly i náročné chvíle. Který moment byl pro Vás osobně za
šachovnicí nejtěžší a co vám pomohlo ho zvládnout?
GM David Navara:
Zbytečně pokažená partie ze šestého kola byla nepříjemná, ale bojoval jsem dále a se soupeřovou pomocí se mi podařilo zachránit remízu. Mohl bych k tomu dodat ještě něco, ale méně je někdy více.
GM Jan Vykouk:
Náročný moment byl v zápase se Španělskem, když jsme prohrávali a musel jsem riskovat a zkoušet vyhrát vyrovnanou koncovku, kterou jsem nakonec prohrál.
IM Jáchym Němec:
Nejtěžší to bylo proti Maďarsku. Myslel jsem, že jsem partii sehrál dobře a že soupeř měl lehce štěstí. Pozice byla velmi komplikovaná a říkal jsem si, že jsem to právě já, kdo bude z pozice těžit více, ale naopak jsem v pozici podle počítače doufal jen ve vyrovnání. Soupeř mě následně úplně přehrál a zvítězil. Jeho formu také potvrzovalo vítězství v posledním kole proti Gukeshovi a vyhrál tak dokonce i individuální zlatou medaili za náhradníka. Přišlo mi to zpětně těžké se s porážkou smířit, protože jsem partii vnímal úplně jinak 🙂 Běh po partii ale zvedl náladu 🙂
WGM Tereza Rodshtein:
Nejtěžší bylo vždy sednout si za šachovnici po nevydařené partii. Zvlášť, když jsem v mezičase ještě měla volný den. Velmi mi pomáhala dobrá atmosféra týmu a pravidelné „vyčištění hlavy“ při večerních procházkách.
14. Je něco konkrétního, na čem byste chtěl/a po této olympiádě zapracovat nebo co si z ní
odnášíte jako důležitou šachovou zkušenost?
GM David Navara:
Příště bych si s sebou měl vzít o trochu více léků proti zažívacím obtížím a proti zánětům horních cest dýchacích.
GM Jan Vykouk:
Asi optimalizovat spotřebu času v klíčových momentech, to je asi hlavní součást budoucí přípravy.
IM Jáchym Němec:
Je znovu spousta věcí, ale ty si nechám pro sebe.
15. A na závěr trochu osobněji – je nějaký okamžik ze Samarkandu, na který budete vzpomínat
ještě dlouho?
GM David Navara:
Hudba se světelnými efekty u madras na náměstí Registán byla velmi pěkná.
GM Jan Vykouk:
Dlouho budu vzpomínat na „čerstvě“ vařenou brokolici vytaženou přímo z lednice a celkově na hotelové jídlo.
IM Jáchym Němec:
Nejvíce budu vzpomínat na první partii a na náš kolektiv. Myslím, že po téhle stránce to bylo velmi vydařené.
WIM Nataša Richterová:
Určitě na shánění léků, to je v Uzbekistánu takový sidequest, který člověk absolvovat nechce 😀
WFM Anna Lhotská:
Nikdy nezapomenu na moment ze dne, kdy se hrálo poslední kolo. Už jsem byla velmi unavená, takže jsem ocenila, že jsem dohrála relativně brzo. Měla jsem dobrou náladu, protože se mi poprvé za celý turnaj podařilo porazit silnější soupeřku. Stav byl 1:1. Rychle jsem zhodnotila partie Lucky a Terky a říkala jsem si, že ani jedna nestojí špatně. Rozhodla jsem se jít na procházku a pak na oběd, kde jsme se už sešly všechny krom Terky. Občas jsem nahlédla na online, protože jsem byla jako na jehlách, jak dopadne poslední partie, která rozhodovala o tom, jak dopadne celý zápas. Terka tahala celou dobu za delší konec, ale pořád to vypadalo ještě na dlouhý boj. Když v tom se najednou u našeho stolu objevila Terka, která zvládla soupeřku takticky obelstít v koncovce. Všechny nás zaplavila vlna radosti. Jsem opravdu ráda, že jsme z turnaje mohly odjet s dobrým pocitem z výhry nad silnějším Nizozemskem.
WFM Lucie Rybáčková:
Olympiádu jsem si užila, těch okamžiků tam bylo určitě více. Ale mezi nešachové vzpomínky – určitě budu vzpomínat na padel s trenéry a spoluhráči z týmu.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem českým reprezentantům a reprezentantkám za jejich čas, ochotu podělit se o své dojmy a také za otevřené odpovědi. Poděkování patří rovněž kapitánům Petru Boleslavovi a Zbyňku Hráčkovi za vedení obou týmů a práci, kterou reprezentacím během celé olympiády věnovali.
Českým reprezentantům a reprezentantkám děkujeme za skvělou reprezentaci České republiky a přejeme jim hodně úspěchů v dalších šachových partiích.
Šachový svaz České republiky 