ME mládeže pohledem českých hráčů

Pohledem Jakuba Voříška

Mistroství Evropy v Bratislavě se tento rok konalo na začátku srpna. Jelikož se konalo natolik blízko ČR, tak se tam rozhodlo vydat více než hodně čechů. Účastníků tam bylo přes 100! Všichni jsme byli ubytováni na internátu jedné z univerzit v Bratislavě a každý den od 14:00 (tedy až na poslední kolo) nám jel autobus do hracího sálu, kde jsme od tří hráli. Konalo se to v obrovském zařízení pro výstavy, takže o prostor nebylo nouze, což jsme jenom rád. Naneštěstí pro šachisty však zde byly umístěny velice hlučné klimatizace a zážitek z hraní tím byl značně omezen, ale vystačili jsme s . Na tomto turnaji se mi velice dařilo a povedlo se mi porážet mnohem silnější soupeře něž jsem já sám. Nakonec jsem skončil na 40. místě s 5 body, což pavažuji za velmi chvalitebný výsledek. Na turnaj jsem přijel s cílem, že bych rád skončil lépe než na mém posledním vydařeném mistroství (v Řecku, poslední kolo jsem pokazil a skončil kolem 70. místa, kdybych však vyhrál mohli bych se umístit kole třicítky) a cíl jsme hladce splnil, a proto jsem s tímto turnajem velmi spokojen. Mimo turnaj jsme se s přáteli byli párkrát podívat v městě a musím uznat, že Bratislava je hezké místo, obzvášť centrum.

Jsem rád, že jsem si tento turnaj mohl zahrát a doufám, že taková možnost se mi v budoucnu znova naskytne.

Kuba Voříšek

Rudolf Jun

Zúčastnil jsem se Mistrovství Evropy mládeže v šachu, které se konalo ve dnech 2. až do 10. srpna tohoto roku v hlavním městě Slovenska Bratislavě. Hrálo se v prostorech hodných takto významné akce. V sále byl přístup k pitnému režimu a celkově bylo vše dobře zvládnuto. Přebývali jsme na internátě Juraje Hronca ve velmi příznivých podmínkách. Místní jídelna sice nebyla nic extra, ale snažil jsem se s tím smířit. Dopoledne jsem využíval pomoci trenéra FM Jiřího Tůmy s přípravami, který měl na starost vlastní skupinu. Večer jsme rozebírali ne vždy povedené partie, ale chybami se člověk učí a tento turnaj byl pro mě s celkovým ziskem 5 bodů dobrou zkušeností do dalšího šachového rozvoje.

První tři kola jsem byl elovým favoritem a uhrál jsem 2,5 bodu, další dvě kola jsem zremizoval elově silnější soupeře a do druhé poloviny turnaje jsem nastupoval spokojený. Turnaj se pokazil až v posledním kole, kdy jsem prohrál s 2. nasazeným hráčem (elo 2382).Rozdíl mezi naší a Evropskou špičkou je jen o přístupu hráčů. Z turnaje si odvážím skvělé vzpomínky a 49. místo. Nakonec něco k mým partiím:

2.kolo Abbasov Azad-Jun Rudolf: Hrála se královská indická, ve střední hře jsem stál trochu lépe, soupeř však poměnil figury a já vyhrával technicky vyhranou dámskou koncovku. 0-1
3. kolo Jun Rudolf-Vaupot Luka: ve Francouzské hře jsem obětoval pěšce a na soupeře jsem vyvíjel tlak až do té doby než mi soupeř odevzdal v časové tísni figuru a vzdal se. 1-0
4. kolo Jun Rudolf-Antonica Dragos-Andrei: opět se hrála Francouzská hra, ze zahájení jsem stál trochu hůř a snažil jsem se přejít do koncovky, což se mi povedlo a partie skončila remízou. 1/2
5. kolo Morgunov Marc-Jun Rudolf: Soupeř mě překvapil v zahájení a měl mírnou výhodu, ale své šance nevyužila partie skončila remízou. 1/2
6. kolo Jun Rudolf-Gnojek Petr: partii jsem nezvládl a pozičně jsem se zhroutil. 0-1
7. kolo Wernberg Hugo-Jun Rudolf: soupeř se celou partii bránil a pasivním způsobem udržel remízu. 1/2
8. kolo Grahn Vidar-Jun Rudolf: soupeř hrál na svojí elovou výkonnost velmi dobře, ale v koncovce udělal zásadní chybu. 0-1
9. kolo Jun Rudolf-Borhy Marcell: v této partii jsem v zahájení přehlédl kvalitu a podlehl jsem tlaku soupeře.
Turnaj byl povedený a děkuji za skvělou zkušenost.

Pohledem sourozenců Buchtových

ME v Bratislavě byl turnaj, na který jsme se o prázdninách hodně těšili. Už po příjezdu na internát Juraje Hronca bylo ve vstupní hale vidět, že je česká výprava opravdu velká, ale díky dobré organizaci, kterou zajišťoval svaz, šlo vše hladce.
Na jednotlivá kola nás vozil autobus do výstaviště Incheba, které celému turnaji velmi dobře posloužilo. Pro doprovod byla vytvořena dostatečně velká zóna s občerstvením, připojením na wifi, zásuvkami na dobíjení a pro hráče možnost dát mobily do úschovny (prostě drobnosti, které určitě potěší).

A teď k průběhu turnaje.
Bartoloměj Buchta (kategorie O12)
Už při pohledu na startovní listinu bylo zřejmé, že mým cílem nebude ani tak celkové umístění, ale získat nějaký bod se silnějšími hráči a porazit ty slabší. Slabší soupeře jsem přehrál (až na remízu, kterou soupeř udržel věčným šachem), ale v partiích se silnějšími soupeři se mi nepodařilo několik dobře rozehraných partií dotáhnout k bodovému zisku.
Celkových 3,5 bodů je málo, ale na druhou stranu cítím po turnaji velkou chuť na sobě pracovat.

Viktorie Buchtová (kategorie H10)
Na turnaj jsem jela s tím, že bych chtěla být do 16. místa (myslela jsem, že by na to mohlo stačit 5,5 bodu).
1.kolo – Hned na začátku mě však vykolejilo, že hraji v prvním kole s 1. nasazenou hráčkou ELO 1806. Trenéři sice říkají, že i taková hráčka může udělat chybu, ale je těžké tomu věřit. Škoda, mohla jsem hned v zahájení získat taktickým obratem pěšce, ale místo toho jsem se soustředila na pokrytí hrozby.
2.kolo – V druhém kole jsem porazila svou častou soupeřku N. Pritulinu, se kterou tak mám vyrovnané skóre 2:2.3.kolo
3. kolo jsem měla dobře rozehrané a prostě nechápu kam mě mozek zavedl, že se mi vypařila hrozba vidličky střelcem, o které jsem celou dobu věděla (to by se už skoro 9-ti leté holčičce stávat nemělo).
4.kolo hraju s polkou bez ELA, ale vím, že polské děti hrají dobře. Byla to vyrovnaná partie, ve které měla soupeřka tlak na krále, který jsem při lepším výběru jednoho tahu mohla pokrýt (už jsem byla nervózní, že mám málo času).
5. a 6.kolo – Tyto partie se mi celkem povedly, takže se těším na další. Vypadá to, že mám pořád šanci na pěkné umístění.
7. kolo – Dobře rozehraná partie s trošku riskantním ziskem pěšce a otevřením sloupce pro soupeřčinu věžku. Místo umístění dámy do obrany jsem však měla raději vynutit výměnu dam a stála bych lépe s pěšcem navíc. Dáma mi tam pak zavazela, takže prohra.
8.kolo – Jako nechat se nachytat v zahájení na likvidaci obrany, tak to je fakt slabé. Pak jsem sice soupeřce hrozila v několika matových pozicích, ale soupeřka je dokázala pokrýt a lepší variantu jsem vymyslet nedokázala, takže taky prohra.
9. kolo – A k celkovému dovršení špatného závěru turnaje prohrávám jasně vyhranou partii (soupeřce se daří prosadit pěšce).

Tři body je fakt hodně málo, ale doufám, že se mi podaří vyvarovat se příště takových hrubek, co jsem tady předvedla, a potom by to mohlo být výrazně lepší.


Na závěr: Turnaje se z našeho oddílu Beskydské šachové školy účastnilo 11 hráčů a nejlépe se umístila v kategorii dívek do 14-ti let Kristýna Laurincová na 10. místě. Doufáme, že příště budeme dělat radost trenérům a rodičům i my.

Pohledem Běty Kubátové

Ve dnech 1. – 11. sprna 2019 se v Bratislavě uskutečnilo ME mládeže v šachu, kterého jsem se mohla také zúčastnit.

Bydleli jsme ve dvoulůžkových pokojích na internátě Juraja Hronca, kde jsme měli zajištěné i stravování. Z internátu nás (trenéry, hráče a jejich doprovody) vozily „speciální autobusy“ na výstaviště Incheba, kde se celá akce konala. Po dohrání byla zajištěna doprava zpět na ubytování. Osm partií se hrálo v odpoledních hodinách, pouze poslední začínala již v deset hodin dopoledne.

Nastoupila jsem v kategorii Girls U10, ve které hrálo 85 holčiček z 32 zemí. V první partii jsem sice hrála na on-line šachovnici, ale skoro bez šance na výhru. Proti mně seděla Anastasiia Hnatyshyn z Ukrajiny, která nakonec obsadila druhé místo. V dalším kole jsem se u šachovnice setkala se slovenskou WCM Martinou Šošovičkovou. Držela jsem se sice čtyři a půl hodiny, ale bohužel neúspěšně. Ve třetím kole jsem nastoupila proti Emilija Lusheska z Makedonie. Partie se mi podařila dobře rozehrát, dokonce jsem i vedla, měla jsem o věž více a bod nebyl daleko. Ale nepozornost a hrubá chyba mě stály vítězství. Hodně jsem se na sebe zlobila, ale bylo to velké poučení pro příště. Ve čtvrtém kole jsem se setkala se svou klubovou soupeřkou Katkou Ševčíkovou, nad kterou jsem vyhrála, a toužila jsem po dalších bodech. To se mi splnilo hned v pátém kole, kdy jsem porazila Portugalku, která se jmenovala Tarelho Bruna Silva (na fotce).

V šestém kole jsem chtěla porazit Manon Chevillon z Francie, která nad mou sestřičkou Emičkou zvítězila už ve druhém kole, ale neuspěla jsem, protože byla podle mě velmi silná. Sedmé kolo s estonskou hráčkou Nadezhda Pritulina se mi vůbec nepovedlo. Po prohře i v osmém kole s Nataliou Havaldovou ze Slovenska jsem měla pouhé dva body a systém mi vygeneroval 43. šachovnici s bílými figurkami. Celkově se mi tedy podařilo získat tři body a obsadit tak 77. místo. Musím uznat, že jsem ze začátku měla mnohem větší plány, ale konkurence byla obrovská a velmi dobrá.

Dopoledne probíhaly nejenom konzultace partií a přípravy s mým klubovým trenérem P. Krupicou, ale v rámci doprovodného programu poznávala i Bratislavu (neděle – prohlídka Bratislavského hradu, pondělí – výstava Richarda Rétiho v Muzeu židovské kultury, čtvrtek – návštěva ZOO a Dinoparku, pátek – plavba po Dunaji, na fotce se sestrou, a navečer obří šachy na pěší zóně).

Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří mě po dobu turnaje podporovali. Obrovská pochvala patří nejenom slovenským organizátorům, ale hlavně i organizátorům české výpravy. Pana IM Petra Piska i ostatní jsem kolem sebe viděla s úsměvem a vždy v dobré náladě. Organizátoři dokázali zajistit českým hráčům a jejich doprovodu velmi přátelskou atmosférou a příjemné prostředí.

Jsem moc ráda, že jsem dostala příležitost zahrát si na ME v Bratislavě. Byla to pro mě obrovská a nezapomenutelná zkušenost a doufám, že nabyté zkušenosti budu moci v budoucnu uplatnit.

Pohledem Kristýny Laurincové

Ve dnech 2. – 10. 8. se konalo Mistrovství Evropy do 18 let, kterého jsem se zúčastnila i já, konkrétně kategorie dívek do 16 let. Do turnaje jsem nastupovala jako 27. nasazená z 96 hráček, ale cíle mě a mého trenéra byly o něco výše. Ovšem s mou předešlou formou v Pardubicích jsem vůbec netušila, co čekat. Jediné co jsem věděla, že musím máknout, abych na takovém silném a důležitém turnaji neudělala ostudu jako v předešlých letech a ukázala, že mám na to, ty soupeřky porážet. Po náročných 9 kolech jsem se umístila 10., což je místo pěkné, ale mohla jsem mít i navíc. Ale ukázalo se, že ta úroveň hráček z jiných zemí je poněkud jinde, že nic nedají zadarmo a zkrátka jen tak nevyměknou. Holt na tom se musí ještě hodně zapracovat.
Celkový turnaj se mi líbil, hlavně kvůli přátelskému obsazení a atmosféry. Bohužel co musím říct, abych byla upřímná, tak jsem vůbec nebyla spokojena s tamějším jídlem, ale třeba jsem jen náročná co se jídla týče. Samozřejmě chápu, že při takovém množství lidí to opravdu nemají jednoduché. Bratislava jako město se mi líbilo, především ta stará historická část.
Mé hlavní poděkování patří FM Jakubu Rabatinovi, který mne po čas celého turnaje připravoval a motivoval. Dále bych chtěla poděkovat FM Lukáši Vlasákovi za přípravy na ME týmu v Pardubicích, díky kterým jsem zvítězila v prvním kole, samozřejmě také všem ostatním přítomným trenérům a spolureprezentantům, kteří mi byli skvělými kamarády a naplňovali můj volný čas. A nakonec díky panu IM Piskovi a celému svazu ČR, kteří mi umožnili vůbec tento turnaj hrát.
Ještě bych chtěla dodat, že jsem měla možnost díky rodině Matyho Paseky zde zůstat o jednu noc déle, tudíž jsem se mohla zúčastnit vyhlášení a podat potlesk všem medailistům, především Vanovi a Vašíkovi, kterým ještě jednou tímto gratuluji a chci říct, že jsem dala do naší národní hymny srdíčko na jejich počest a třeba jednou si to zkusím i z té opačné pozice. 🙂

Pohledem Daniela Pražáka

Mistrovství Evropy mládeže v šachu, které se konalo letos v Bratislavě, byl můj první velký šachový turnaj v zahraničí. Hrál jsem v kategorii O12 a vedle mého trenéra Michala Novotného a dvou spoluhráčů z Šachové akademie VŠTE mě do hlavního města Slovenska doprovázeli i rodiče a mladší bratr.

Ubytování na kolejích Juraja Hronca nebylo nijak luxusní, ale pokoje byly čisté a dostatečně zařízené. O to, že se zde bydlelo dobře, se výraznou měrou zasloužili naši tutoři z ČŠS, zejména pan Pisk. Díky jeho nasazení řada problémů vůbec neměla šanci se vyskytnout a ty, které se objevily, se rychle řešily (nedostatky v jídle a dopravě do hracích prostor, chybějící wi-fi). Určitou komplikaci představovalo horké počasí, ale to samozřejmě byla věc, kterou pořadatelé ovlivnit nemohli.
Šachové otázky jsem řešil se svým trenérem Michalem Novotným. Společně jsme rozebírali každou mou odehranou partii a jakmile bylo známo rozlosování na další kolo, věnovali jsme se i přípravám.
Podrobnější informace si můžete přečíst na webu našeho oddílu http://chess.vstecb.cz/

Zbývající část svého neherního pobytu jsem strávil buď s kamarády šachisty, s nimiž jsem chodil hrát fotbal na přilehlá hřiště, nebo se svou rodinou. Tak jsem se podíval do historického centra města, na Bratislavský hrad nebo na proslulé koupaliště Zlaté piesky. Hezkým zážitkem byla rovněž plavba lodí po Dunaji, kterou pro nás zajistili organizátoři.
Jak už jsem napsal v úvodu, byl to můj první velký zahraniční turnaj a spousta věcí pro mě byla nová. Byl jsem pod silným psychickým tlakem, a to se podepsalo na řadě mých partií. Někdy jsem se příliš dlouho rozmýšlel nad správným tahem, takže jsem se na konci dostával do časové tísně, na což jsem dosud nebyl příliš zvyklý. Stejně tak jsem si uvědomil, jak rozdílné může být pojetí šachu v různých evropských zemích a že se i na tomto poli mám co učit. Velmi mi také pomohla přítomnost trenéra a rodiny, k níž jsem se mohl vždy uchýlit a tělesně i duševně si odpočinout.
I když můj celkový výsledek 3,5 bodu a z něho plynoucí umístění nebyly rozhodně oslnivé, zkušenosti zde získané byly k nezaplacení. Rozhodně jsem se utvrdil v přesvědčení, že se šachu chci intenzivně věnovat i v budoucnosti a budu na sobě o to více pracovat. A věřím, že pokud se v následujících letech nějakého podobného turnaje zúčastním, že své zkušenosti naplno využiji k dosažení výrazně lepšího výsledku.