Letní šachové Pardubice pohledem Jakuba Kůsy

Tradiční Czech Open v Pardubicích se letos přesouvá na září. Přesto se od 27. června do 2. srpna v Pardubicích žilo šachem.  Šachový svaz ČR ve spolupráci s AVE-KONTAKT uspořádali reprezentační šachovou akci a já jsem na ni mohl osobně být jako vybraný hráč. Byl mi přidělen tým červených juniorských nadějí.

Šachové Pardubice se odehrály v hotelu Labe, kde jsme byli společně ubytováni. Po každodenním ranním proběhnutí za míčem v nedalekém parku a snídani nás čekala příprava na „Výzvu“. Reprezentační týmy žen se připravovali s velmistrem Tomášem Polákem a my, junioři, jsme pracovali s trenéry Lukášem Vlasákem a Stanislavem Jasným. Po přípravách jsme stihli i malou procházku, lehký oběd, převlékli se a v půl třetí už jsme všichni seděli na svých místech plni odhodlání bojovat v naplánovaných partiích.

Foto č. 1 – Pardubický zámek

V prvním kole simultánek s velmistry jsem se utkal se Zbyňkem Hráčkem. Před zápasem jsem cítil lehkou nervozitu, chtěl jsem zahrát dobře a zúročit „koronavirovou“ domácí a on-line přípravu. V zahájení to bylo patrné, stál jsem pasivněji. Když mi Zbyněk obětoval pěšce, vycítil jsem šanci, vyrovnal jsem hru a potom jsem ubránil pro mě trochu horší koncovku. Půl bod pro náš tým. Po této remíze jsem si začal v dalších kolech o trochu víc věřit.

Foto č. 2 Jakub Kůsa, foto od Vladimír Jágr

Druhé kolo můj tým vyzval Sergej Movsesjan. Sergej nás velmi dobře zná, bývá na našich reprezentačních soustředěních. Před partií jsem se obával soupeřovo přípravy, a proto jsem mu ve třetím tahu zvolil úhybný manévr. Výhodu jsem ale bohužel nezískal. Sergej mě poté dál tlačil a postupně získal nejdříve pěšce a potom dvě figury za věž. Houževnatě jsem se bránil a díky několika drobným nepřesnostem Sergeje jsem v jeden moment mohl partii remizovat. Šanci jsem opět nevyužil a prohrál.

Ve čtvrtek byl na programu místo simultánek zápas reprezentačních týmů žen proti nám, juniorům, v rapidech.  Byl to velmi napínavý zápas, kde nakonec slavily výhru ženy v poměru 33,5 : 30,5. Trochu mě mrzí, že jsem nedokázal zahrát o něco lepší výsledek. Bojovali jsme a určitě jsme měli šanci vyhrát. Obzvlášť po prvním kole byla živena naše naděje, kdy jsme tým žen deklasovali 6½-1½, přišlo ovšem kolo druhé a stejným poměrem jsme prohráli my. Škoda pátého kola, kdy jsme nevyžili nabídnuté šance. Nepodařilo se, ale aspoň věřím, že jsme byli vyrovnanými soupeři a partie si společně užili.

Páteční odpoledne se hrála další simultánka. Tentokrát proti velmistrovi Vlastimilu Babulovi. Uhrál jsem cennou remízu. Po zahájení jsem se dostal pod tlak, ale partii jsem dokázal dobře ubránit. Soupeř mi nabídl remízu, kterou jsem přijal. Náš tým červených nadějí uhrál remízu a tím jsme získali první zápasový bod.

Poslední kolo nás „testoval“ čtvrtý velmistr – Jiří Štoček. V zahájení mě soupeř překvapil, toto zahájení jsem nenašel v jeho partiích. Myslím si, že jsem partii sehrál slušně. Získal jsem pravděpodobně i výhodu. Později však vypadalo, že soupeř stojí dobře. V tom okamžiku jsem zahrál velmi překvapivý tah, který Jiří nečekal a strávil nad ním mnoho času. Partii jsem mohl v jeden moment i vyhrát, kdybych dočasně obětoval střelce. Dostal bych zřejmě vyhranou koncovku. Bohužel jsem toto pokračování nenašel a i tuto partii jsem remizoval.

Tady je okomentovaná partie s GM Jiřím Štočkem:

Foto č. 3  Jakub Kůsa x GM Jiří Štoček 

Nedělní bleskový turnaj jsem si užil až ve druhé půlce. Začátek jsem měl hodně slabý. Z úvodních čtyř partií jsem uhrál pouze jeden bod, kdy jsem v úvodním kole porazil Stanislava Jasného. Měl jsem strach, že mě série tří porážek poznamená do dalších bojů, ale naštěstí se mi podařilo zkoncentrovat se a od pátého kola uhrát tři body ze čtyř partií. Skutečná výzva na mě čekala v poslední partii. V závěrečném kole jsem se utkal s naší současnou šachovou jedničkou Davidem Navarou. Bohužel se mi nepodařilo Davida porazit, ale jeho uznání po partii a možnost si s ním zahrát byla nade vše.

Po celý týden se mi líbila přátelská atmosféra mezi všemi účastníky reprezentační akce.  Byl jsem nadšen, denně jsem viděl šachové osobnosti a měl možnost si s nimi poměřit síly. Byla to také skvělá příležitost poznat je více i po lidské stránce. Jsem moc rád, že jsem měl příležitost s nimi v Pardubicích na této akci být.

Děkuji trenérům, kteří se s námi poctivě připravovali, manažerovi reprezentace mládeže Petrovi Piskovi za jeho podporu v průběhu celého týdne. Prostě všem, kteří se na této vynikající reprezentační akci podíleli.

Jakub Kůsa