Šachová olympiáda v Samarkandu: jedenáct kol českých týmů

Na úvod článku chceme našim kapitánům ještě jednou poděkovat za vedení reprezentace, čas, nasazení a veškerou práci, kterou během olympiády týmům věnovali. Nyní již přenechme slovo samotným kapitánům a jejich pohledu na průběh olympiády.

 

Šachová olympiáda v uzbeckém Samarkandu začala pro českou reprezentaci náročným přesunem, ale také velkolepým slavnostním zahájením. Následovalo jedenáct kol, během nichž se český mužský tým utkal s Hondurasem, Paraguayí, Islandem, Ázerbájdžánem, Francií, Tádžikistánem, Litvou, Maďarskem, Španělskem, Moldavskem a Švédskem. Byl to turnaj plný těsných zápasů, důležitých vítězství, soubojů s těžkými vahami, několika promarněných šancí i momentů, které mohou být cennou zkušeností do budoucna.
Ženský tým postupně narazil na Nepál, Spojené arabské emiráty, Černou Horu, Švýcarsko, Nigérii, Monako, Egypt, Maďarsko Ázerbájdžán, Skotsko a Nizozemsko. Tým skvěle hrál se slabšími týmy a důstojně vzdoroval favoritům.

Cesta do Samarkandu

Přesun české reprezentace do Samarkandu proběhl podle plánu. Z Prahy jsme letěli do Istanbulu a odtud pokračovali nočním letem do Uzbekistánu. Do Samarkandu jsme dorazili kolem páté hodiny ranní místního času, ovšem bez dvou členů výpravy – kapitána ženského týmu Zbyňka Hráčka a Joanny Worek. Kvůli přebookovanému letu se nedostali do letadla a museli přečkat v Istanbulu celých 24 hodin do dalšího letu.
Příjezd uprostřed noci samozřejmě nebyl ideální, ale na výběr z jiných letů vlastně nebylo. Navíc se podobně jako řada dalších týmů i česká reprezentace potýkala s problémy při přidělování hotelových pokojů. Dopoledne jsme ale zvládli a následně jsme už mohli nastavit standardní odpolední režim. Ještě před zahájením olympiády jsem se zúčastnil technického kapitánského meetingu, kde jsme dostali všechny důležité informace týkající se soutěže, hrací haly a organizačních detailů.
Večer pak přišlo slavnostní zahájení. Zúčastnil se ho také prezident Uzbekistánu a celé bylo pojaté opravdu velkolepě. Od lidí, kteří zažili několik olympiád, včetně těch, kteří jich absolvovali více než dvacet, jsem slyšel, že šlo o jedno z největších a nejpůsobivějších zahájení, jaké kdy viděli.

Kapitán mužské reprezentace Petr Boleslav

 

1. kolo: Honduras – Česko 0–4

Český mužský tým ve startovní listině Open sekce uzavíral první dvacítku. V prvním kole jsme byli proti Hondurasu jasnými favority a svou roli jsme také potvrdili – zvítězili jsme 4:0.
David Navara na první šachovnici získal už ze zahájení velmi slibnou pozici a partii rychle dotáhl do vítězného konce. Úspěšnou olympijskou premiéru si odbyl Václav Finěk, který černými rovněž zvítězil. Na čtvrté šachovnici měl situaci pod kontrolou Jáchym Němec, pro něhož šlo nejen o první olympijskou partii, ale zároveň o premiéru v reprezentačním týmu. Před partií byl samozřejmě trochu nervózní, ale vše zvládl.
Nejdramatičtější průběh nabídla partie Jana Vykouka. Nejprve získával jasnou převahu, později se však partie dostala do taktických zápletek a výsledek se několikrát zdál otevřený. Honza nakonec zvládl závěr lépe než soupeř a připsal čtvrtý český bod. Lepší start jsme si nemohli přát.

2. kolo: Česko – Paraguay 3,5-0,5

Ve druhém kole nás čekala Paraguay. Na první šachovnici už měl soupeř velmi silného velmistra, i přesto jsem se rozhodl pro střídání našeho nejzkušenějšího hráče Davida Navary. Stále jsme do zápasu vstupovali jako velcí favorité. Na třetí a čtvrté šachovnici, kde hráli Jan Vykouk a Jáchym Němec, jsme poměrně brzy získali slibné pozice. Zápas se vyvíjel podle našich představ, výhra přišla díky Vaškovi Fiňkovi i na druhé šachovnici. Soupeři jsme dovolili pouhý půlbod a s jistotou tak získali dva zápasové body.

3. kolo: Island – Česko 1,5–2,5

Ve třetím kole nám do cesty přišel první již ostřílený soupeř – Island. Stále jsme byli papírovými favority, ale bylo jasné, že potvrdit tuto roli na všech čtyřech šachovnicích nebude jednoduché. Úvodní dvě kola posloužila výborně k zahřátí všech hráčů. Střídání pro třetí a čtvrté kolo bylo na zadních šachovnicích hlavně o tom, jak komu vycházejí barvy.
Van Nguyen na první šachovnici nastoupil s cílem dostat soupeře od začátku pod tlak. To se mu podařilo. Přestože došlo k řadě výměn a na šachovnici zůstaly těžké figury, Van vytvořil silný tlak kolem soupeřova krále. Islandský reprezentant Stefansson musel v jednu chvíli hledat prakticky jediné tahy, které udržovaly rovnováhu. Závěrečná dámská koncovka s pěšcovými závody vyústila v remízový výsledek.
David Navara černými zvolil aktivní přístup s cílem vytvořit si šance na vítězství. Dostal se však do poněkud nepříjemné pozice, kterou ale dokázal postupně stabilizovat. Partie skončila remízou.
Velmi zajímavou partii sehrál Václav Finěk proti islandské legendě Hjartarsonovi. Vašek dokázal soupeře zatlačit do pasivnější pozice a měl šance na dobrý výsledek. Před časovou kontrolou mu však začal docházet čas a soupeř dokázal uniknout všem nástrahám. Hráči se shodli na smírném výsledku.
Rozhodující bod přinesl Jáchym Němec, který černými svého soupeře postupně přehrával. Partie vyžadovala především trpělivost – soupeř nijak výrazně neusiloval o výhru a bylo potřeba hrát klidně a bez zbytečného rizika. Jáchym to zvládl dokonale a připsal celý bod a zajistil našemu týmu výhru 2,5:1,5. Další potvrzení toho, že zápasy na olympiádě se nevyhrávají na papíře, ale až nad šachovnicí.

4. kolo: Česko – Ázerbájdžán 2–2

Ve čtvrtém kole nás poprvé čekala těžká váha – sedmý nasazený tým olympiády, Ázerbájdžán. V čerstvé paměti jsme měli naše utkání z minulého roku na mistrovství Evropy v Batumi. Tehdy zápas skončil po dramatickém průběhu a heroickém obranném výkonu Václava Finka 2:2. I tentokrát jsme věřili, že můžeme podobný výkon zopakovat.
Na první šachovnici se opět střetli Mamedjarov a Van Nguyen. Náš hráč byl připraven na náročnou partii, kdy bude potřeba odolávat neustálým pokusům soupeře o převzetí iniciativy. Van však udržel černými partii v rovnováze a připsal důležitou remízu.
Na druhé šachovnici zvolil David Navara ostřejší variantu Nimcovičovy indické, protože chtěl bojovat o celý bod. Partie nabídla zajímavý průběh, ale po přesné hře obou stran skončila remízou.
Hlavní drama se odehrávalo na třetí a čtvrté šachovnici. Václav Finěk se černými dostal poměrně brzy do problémů a znovu musel předvést svůj houževnatý obranný výkon. Soupeř nenacházel cestu, jak výhodu přetavit ve vítězství, až v časové tísni dal Vaškovi šanci pozici vyrovnat. V následné dámské koncovce si již ani jedna ze stran nemohla dělat nároky na lepší výsledek než remízu.
Ještě předtím mohl český tým rozhodnout zápas na čtvrté šachovnici. Jan Vykouk bílými donutil zkušenějšího Safarliho k nepřesnostem a získal velmi nadějnou koncovku. K úplnému využití výhody vedla jediná cestička, což nebylo za šachovnicí lehké najít. Soupeř se dokázal aktivní hrou zachránit a věžová koncovka skončila remízou.
Výsledek 2:2 jsme proti tak silnému soupeři mohli přijmout s uspokojením.

5. kolo: Česko – Francie 1,5–2,5

Po Ázerbájdžánu nás čekala Francie. S Francouzi jsme hráli už v roce 2023 na mistrovství Evropy a tehdy jsme těsně prohráli. O síle výběru galského kohouta nebylo pochyb, přesto jsme chtěli naše vzájemné skóre vylepšit. Ponechání úspěšné sestavy z předchozího kola nebylo možné, jelikož na „marodku“ se zažívacími problémy putoval Honza Vykouk.
Van Nguyen na první šachovnici rozehrál proti MVL zahájení velmi dobře a získal slibnou pozici. David Navara zvolil proti Bacrotovi berlínskou, tedy spíše bezpečnější cestu, která odpovídala našemu plánu. Václav Finěk se naopak bílými dostal do poněkud problematičtější pozice s Lagardem a ani na čtvrté šachovnici jsme neměli na růžích ustláno. Jules Musard dostal Jáchyma Němce v ruské hře pod tlak a poměrně rychle rozhodl útokem na krále.
Po remíze na druhé šachovnici Francouzi získali kontrolu nad zápasem. Zavařit jsme soupeřům mohli ještě díky výborné pozici na první šachovnici, kde průlom e4 mohl být klíčem k dalšímu boji. Van však ani po patnáctiminutovém přemýšlení cestu k jasné výhodě nenašel a partie skončila remízou. V ten moment nabídl smír z pozice síly i Lagard Vaškovi Fiňkovi a zápas byl zpečetěn těsnou prohrou 1,5:2,5.

6. kolo: Česko – Tádžikistán 3–1

Den před volným dnem jsme nastoupili proti Tádžikistánu, nasazenému až jako 61. tým. Takové zápasy však bývají zrádné. Mladí hráči z podobných týmů jsou nevyzpytatelní a jejich pravá výkonnost zcela jistě není vyjádřena jejich aktuálním ratingem.
Přetrvávající zdravotní potíže Honzy Vykouka určily sestavu na veledůležité klání, kde jsme měli jediný cíl, a to vrátit se zpět na přední stoly. Nastoupit po prohře, která rozhodla zápas, není nic jednoduchého, avšak Jáchym zvládl situaci skvěle. Na čtvrté šachovnici získal ze zahájení výraznou výhodu, soupeře postupně zatlačil a bylo zřejmé, že rozhodne trpělivost a nalezení správného okamžiku k průlomu.
Vašek Finěk černými neutralizoval soupeřovy možnosti a přešel do vyrovnané koncovky. David Navara získal bílými pěšce a také jeho pozice nabízela šance na výhru. Van Nguyen dokázal soupeře dostat do problémů ve věžové koncovce, ale realizace výhody nebyla jednoduchá a partie nakonec skončila remízou.
K dramatu došlo na druhé šachovnici, kde David Navara chyboval a daroval soupeři zcela vyhranou koncovku. Aby zastavil nebezpečného volného pěšce, musel náš reprezentant obětovat věž a doufat, že se mu podaří s pěšci na královském křídle vytvořit naděje na remízu. Soupeř se v nastalých komplikacích správně nezorientoval a David nakonec partii zachránil.
Napínavý zápas rozhodli Vašek a Jáchym. Vašek ve vyrovnané koncovce přinutil soupeře k chybám a svou výhodu krásně využil. Jáchym s velkou trpělivostí realizoval výhodu, kterou měl prakticky od začátku partie.
Zvítězili jsme 3:1 a těšili se na volný den.

7. kolo: Litva – Česko 1,5–2,5

Sedmé kolo nám přineslo dalšího tradičního soupeře – Litvu. Na evropském šampionátu jsme s ní loni po dramatickém zápase remizovali 2:2, v roce 2023 jsme naopak vyhráli těsně 2,5:1,5. Bylo jasné, že nás čeká další velmi vyrovnaný boj. Návrat Honzy Vykouka z „marodky“ byl dobrou zprávou, znepokojující naopak bylo onemocnění Davida Navary, který se rozhodl zápas s Litvou ještě odehrát.
Van Nguyen získal bílými ze zahájení malou, ale příjemnou výhodu a snažil se soupeře postupně tlakovat. David Navara černými mezitím vyrovnal a jeho partie směřovala k remíze.
Do problémů se dostal Jan Vykouk. Jeho soupeř měl několik zajímavých možností, ale spotřebovával hodně času. V důležitých momentech už nedokázal najít nejlepší pokračování a Honza zkušeně převedl partii do věžové koncovky, která skončila remízou. Remizoval také Václav Finěk. Po sérii výměn v blokované pozici nebylo již o co hrát a hráči se shodli na remíze.
K rozhodnutí celého zápasu nakonec došlo na druhé šachovnici. David Navara začal soupeře postupně přehrávat, v koncovce získal kontrolu nad c-sloupcem, pronikl do soupeřova tábora, kde jeho figury velmi silně spolupracovaly. Soupeř nakonec musel kapitulovat.
Vítězíme 2,5:1,5. Důležité dva zápasové body a velmi důležitá výhra Davida Navary.

8. kolo: Česko – Maďarsko 2–2

V osmém kole jsme nastoupili proti Maďarsku, dalšímu tradičnímu soupeři posledních let. Maďaři do té chvíle rozhodně nepředváděli oslnivé výkony a především jejich jednička Richard Rapport se hodně trápil. Cítili jsme šanci. Vynechání Petera Léka nás trochu překvapilo, ale ani jemu se nevyhnuly zdravotní potíže. Na naší straně ze stejných důvodů absentoval David Navara.
Na první šachovnici se utkal Van Nguyen s Richardem Rapportem. Očekávali jsme těsný souboj a přesně tak také partie vypadala. Rapport černými neutralizoval všechny Vanovy pokusy a partie skončila remízou.
Václav Finěk nastoupil proti Benjaminu Gledurovi, se kterým se už potkal také na Prague Chess Festivalu. Hrála se španělská a maďarský reprezentant si vytvořil určitý tlak. Vašek byl ale pozorný a nepustil soupeře do vážnější akce.
Na čtvrté šachovnici sehrál zajímavou partii Jáchym Němec. Černými se nejprve snažil vyrovnat a pozice se postupně začala jevit příznivěji. Takové hodnocení bylo ale asi až moc optimistické. Bílý měl stále velmi nebezpečné možnosti proti černému králi a nakonec se mu podařilo partii tímto směrem dohrát.
Zápas za nepříznivého stavu 1:2 zachraňoval Jan Vykouk. Bílými od začátku tlačil na maďarského velmistra Tamáse Banusze, získal aktivní pozici a postupně svou výhodu zvětšoval. Když už se zdálo, že partie bude pokračovat do koncovky s volným pěšcem na a-sloupci, našel krásný matový motiv a partii zakončil.
Zápas končí 2:2. Byla to spravedlivá remíza a zároveň pěkný výsledek proti týmu z první desítky.

9. kolo: Španělsko – Česko 3–1

Po Maďarsku nás čekal další velmi silný soupeř – Španělsko. Na první šachovnici nastoupil zkušený Anton Guijarro a velký respekt budil také Daniel Yuffa na čtvrté desce, který se mohl chlubit výkonem 6,5 bodu ze 7 partií.
Do sestavy se vrátil David Navara a nastoupil bílými proti Chigajevovi. Náš reprezentant vystavěl pevnou pozici a partie po třiceti tazích skončila remízou. Stále ještě nebylo sil na 100% výkon.
Stejně dopadla i partie Václava Finka. Hrál se opět španělská a Vašek byl teoreticky velmi dobře připravený. Těsně před čtyřicátým tahem bílý evidentně vyčerpal možnosti aktivní hry a opakovaným manévrem Se3-g5-e3 naznačil své úmysly. Remíza byla podepsána.
Situace se však krátce poté začala měnit. Van Nguyen proti Antonu Guijarrovi špatně hodnotil vzniklou pozici a po neopatrném Sc6 se černá pozice během několika tahů zhroutila.
Španělé se ujali vedení. V tu chvíli se naše naděje soustředily na čtvrtou šachovnici, kde Jan Vykouk ve střední hře získal kvalitu. Černý však měl za materiál dostatečnou kompenzaci v podobě silného střelce a aktivně spolupracující věže. Za nepříznivého stavu se Honza rozhodl zariskovat. Obětoval pěšce za aktivizaci krále s nadějí, že se mu povede vykřesat nějaké šance na výhru. Soupeř hrál ale s přehledem a vše měl pod kontrolou. Balancování na hraně nakonec Honzu stálo partii. Jednalo se ale jednoznačně o výkon a přístup, které každý kapitán a fanoušek musel ocenit.
Prohráváme 1:3. Vzhledem k průběhu zápasu to byla nepříjemná porážka. Právě tento zápas přinesl zásadní momenty, ze kterých se musíme poučit.

10. kolo: Moldavsko – Česko 2–2

Po porážce se Španělskem jsme chtěli okamžitě reagovat. Bylo jasné, že další šance na reparát již nepřijde. Do zápasu s Moldavskem jsme nastupovali v roli papírových favoritů, ale věděli jsme, že moldavský tým už dokázal potrápit silnější soupeře.
Po nepovedeném zápasu se Španělskem bylo potřeba něco změnit. Jelikož jsme měli mít opět na první šachovnici černé figury, rozhodl jsem se vystřídat Vaška Fiňka, který by tak měl již tři partie černými v řadě.
Zápas začal dostávat kontury již po několika desítkách minut. David Navara na druhé šachovnici bílými získal ze zahájení příjemnou pozici a postupně tlak zesiloval. Naopak druhé bílé v zápase jsme neuchopili dobře. Jáchym Němec se v zahájení nedokázal správně zorientovat. Jeho soupeř zvolil trochu neobvyklé úvodní tahy a bohužel nepřesné reakce se ze strany našeho hráče začaly kupit. Po dvaceti tazích bylo hotovo.
Nepříjemný vstup do zápasu. Prohrát bílými a pustit soupeře do vedení je velký handicap. Naděje na vítězství vykřesal David Navara, který s přehledem přetavil dobře rozehranou partii v celý bod. Na třetí šachovnici Honza Vykouk černými dokázal soupeřovy snahy neutralizovat, ale na více než remízu to nestačilo.
Rozhodovalo se na první šachovnici, kde Van Nguyen bojoval s Jegorem Laškinem. Van se snažil převzít iniciativu a hledal cestu, jak partii rozhodnout. Soupeř však i v časové tísni nacházel správné obranné tahy. Po čtyřicátém tahu přešla partie do věžové koncovky, která už vedla jen k remíze.
Zápas tedy skončil 2:2. Výsledek nás mrzel. Rychlá prohra na čtvrté šachovnici posadila soupeře do sedla a v takovém případě je na zvrat zápasu dost omezená šance.

11. kolo: Česko – Švédsko 3–1

Před námi bylo poslední kolo, do kterého nám los přidělil Švédsko. Večer před zápasem jsme měli tradiční týmový meeting. Bylo nutné závěrečné kolo zvládnout, vyhoupnout se v konečném pořadí alespoň na své pozice a nepokazit tak dobrý dojem z prvních dvou třetin olympiády. Shodli jsme se, že do posledního zápasu půjdeme hlava nehlava a bereme jenom dva zápasové body. Chtěli jsme ukázat, že všichni dokážeme hrát na výhru a že umíme vítězství v rozhodujících momentech urvat.
A přesně tak začal zápas. Na všech šachovnicích se hrálo ostře a bylo vidět, že oba týmy chtějí vyhrát. David Navara se dostal v sicilské obraně do nepříjemné pozice. Možná došlo k záměně tahů nebo se partie dostala mimo jeho domácí analýzu. Soupeř postupně zvyšoval svou výhodu a rýsovala se velmi nepříjemná koncovka.
Na první šachovnici mezitím vypukla velká bitva. Van Nguyen nastoupil proti Nilsovi Grandeliusovi, svému dlouholetému sekundantovi. Van obětoval figuru tahem na h6 a zatroubil k útoku na černého krále. Všichni jsme věřili, že právě tady by mohl přijít rozhodující český bod.
Na čtvrté šachovnici začal mezitím úřadovat Jan Vykouk. Nejprve musel černými vyrovnat, poté však začal soupeře postupně přehrávat. Jak zvyšoval tlak v pozici, jeho soupeř ztrácel více a více času. Šli jsme do vedení 1:0.
Obávat jsme se ale museli o partii Davida Navary. V přechodu ze střední hry do koncovky nevypadala jeho pozice vůbec růžově a bylo jasné, že ho v následné fázi čekají tuhé záchranářské práce. Na třetí šachovnici se Vašek Finěk bílými rovněž snažil vytvářet tlak. Soupeř se dobře bránil, a dokonce získal volného a-pěšce. Vašek však měl za to dostatečnou aktivitu na královském křídle.
Největší pozornost ovšem poutala bitva na první šachovnici. Útok přežil černý král jen za cenu dalších ztrát, ale vzniklý materiální poměr jasně hovořil ve prospěch naší strany. Van měl v partii několik vítězných možností, ale časová tíseň mu nedovolila najít správný postup. Divácky velmi vděčná partie nakonec skončila přeci jenom remízou.
V ten moment však už bylo jasné, že Vašek svou pozici přetavuje ve výhru. Získal koncovku se dvěma pěšci navíc, ve které postupně výhodu realizoval. Český tým vítězí 3:1. A přidává na závěr důležité dva zápasové body.

Jedenáct kol, jeden tým

Samarkand nám nabídl jedenáct kol, která bychom mohli rozdělit do několika skupin. Od jasného vítězství nad Hondurasem a Paraguayí přes těžké a vyrovnané zápasy s Islandem, Ázerbájdžánem, Litvou nebo Maďarskem až po souboje s Francií a Španělskem, kde o výsledku rozhodovaly detaily.
Z pohledu výchozí startovní pozice (20. příčka) lze konečné 21. místo vyhodnotit jako průměrný výkon. V jedenácti kolech jsme zaznamenali šest zápasových výher, tři remízy a pouze dvakrát jsme byli donuceni poblahopřát soupeři. Individuálně jsme prohráli pouze pět partií, z toho většinu v druhé polovině turnaje.

Bo. Name Rtg 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Body Partie Rp rtg+/-
1 GM Nguyen, Thai Dai Van 2633 ½ ½ ½ ½ ½ ½ ½ 0 ½ ½ 4,5 10 2555 -10,3
2 GM Navara, David 2606 1 ½ ½ ½ ½ 1 ½ 1 ½ 6 9 2610 2,7
3 GM Finek, Vaclav 2578 1 1 ½ ½ ½ 1 ½ ½ ½ 1 7 10 2635 9,3
4 IM Vykouk, Jan 2524 1 1 ½ ½ 1 0 ½ 1 5,5 8 2572 6,8
5 IM Nemec, Jachym 2483 1 1 1 0 1 0 0 4 7 2400 -4,7

 

Nelehkého úkolu hájit první šachovnici se zhostil Van Nguyen. Odehrál deset kol, ve kterých devětkrát remizoval a pouze jednou musel kapitulovat. Několikrát své soupeře přehrál a dosáhl vyhrané pozice, ale bohužel ani jednou se mu nepovedlo zapsat celý bod.
Stálice české reprezentace David Navara odehrál na druhé šachovnici devět partií. Turnajem prošel bez prohry, šestkrát remizoval a třikrát vyhrál. Dvě jeho výhry byly klíčové pro daná utkání. Kdyby Davida Navaru nelimitovalo nachlazení, byl by výsledek určitě ještě lepší. I tak se dostal do vedení v žebříčku počtu odehraných partií na olympiádách (126) za samostatné Česko a na třetí místo žebříčku získaných bodů na olympiádách v celé historii včetně Československa za Filipem (114) a Hortem (107,5).
Václav Finěk byl oporou týmu stejně jako při své reprezentační premiéře loni v Batumi. Odehrál deset kol, ve kterých nastřádal pro tým sedm bodů za čtyři výhry a šest remíz. Opakovaně ukázal obrovskou houževnatost v obraně i schopnost využít soupeřovy chyby.
Výborný výkon podal i Honza Vykouk, který hájil převážně čtvrtou šachovnici. Na svém kontě měl čtyři výhry, z toho dvě zcela zásadní pro vývoj celého zápasu, tři smírné výsledky a jedinou prohru, kterou však přivodila nutnost hrát vabank za nepříznivého stavu se Španěly. Také jemu se nevyhnuly zdravotní potíže uprostřed turnaje.
Reprezentační premiéru si odbyl Jáchym Němec. Start měl výborný (3/3). Ve třetím kole jeho výhra dokonce zajistila našemu týmu vítězství v zápase s Islandem. Druhá polovina turnaje však nevyšla dle představ. Nastoupil ještě ke čtyřem partiím, ale v nich dokázal uhrát jen jediný bod.
Stejně jako před dvěma lety v Budapešti jsme skončili o jedno místo níže, než bylo naše nasazení. Na olympiádě v Samarkandu se nám ale rozhodně podařilo odehrát kvalitnější turnaj. Čtyřikrát jsme nastoupili proti papírově silnějším soupeřům a z toho tři týmy byly z první desítky. V zápasech, kde jsme byli papírovými favority, jsme pokaždé uspěli a jen jednou jsme ztratili bod za remízu s Moldávií. Po roce od mistrovství Evropy v Batumi jsme opět dokázali, že umíme hrát se silnějšími družstvy vyrovnané zápasy. Chybí nám ale ještě více dravosti v takovýchto zápasech, abychom byli schopni je vyhrávat.

Kapitán Petr Boleslav

 

Naše ženská reprezentace obsadila na 46. šachové olympiádě v Samarkandu slušné 26. místo ze 189 zúčastněných týmů. Pro náš národní tým se jedná o dobrý výsledek, neboť do turnaje holky vstupovaly jako 36. nasazený celek. Celková zápasová bilance činila 6 výher, 3 remízy a 2 porážky.

Kapitán ženské reprezentace GM Zbyněk Hráček

 

Podrobný přehled individuálních výsledků

Šachovnice Hráčka Partie Body Změna ELO Hodnocení výkonu
1. WGM Joanna Worek 9 5,0 -0,2 Nejlepší performance v týmu po pomalejším startu.
2. WIM Nataša Richterová 8 4,0 -16,2 Průměrný turnaj ovlivněný zdravotními problémy.
3. WFM Anna Lhotská 9 4,5 -17,4 Průměrný turnaj, ale důležitá výhra v posledním kole.
4. WFM Lucie Rybáčková 10 7,0 +64,8 Fantastická premiéra, nejvíce partií (většinou černými).
5. WGM Tereza Rodshtein 8 5,5 +6,6 Dobrý turnaj a klíčová výhra proti Nizozemsku.

 

• Joanna Worek se na první šachovnici sice rozehrávala o něco pomaleji, ale pak předvedla velmi dobrý výkon a nakonec měla nejlepší performance z celého družstva.
• Nataša Richterová a Anna Lhotská odehrály průměrný turnaj a obě bohužel ztratily rating. Nataša je dobrá praktická hráčka, ale po celou dobu ji provázely zdravotní trable. Anna hrála zajímavé šachy, její výsledek však ovlivnily hrubé chyby v některých partiích. Náladu si alespoň vylepšila důležitou výhrou v posledním kole proti Nizozemsku.
• Lucie Rybáčková prožila parádní premiéru. Odehrála nejvíce partií (navíc většinu černými kameny) a zisk 7 bodů z 10 je prostě super výsledek.
• Tereza Rodshtein odehrála také dobrý turnaj (5,5/8). Potěšila zejména v posledním kole, kdy v o něco lepší pozici ukázala bojovné srdce. Byla to poslední partie našeho družstva a odměnou nám byla klíčová výhra nad Nizozemkami.

Klíčové momenty a pohled do budoucna
• Skvělá bilance se slabšími soupeři: Až na nečekané remízy se Spojenými arabskými emiráty a Nigérií tým spolehlivě vyhrával (celková bilance 5–2–0).
• Důstojná hra proti favoritům: Bilance 1–1–2 proti silnějším celkům ukázala, že holky dokážou zabojovat i proti papírově lepším soupeřkám. Vyloženě nevyšel pouze zápas proti silnému Ázerbájdžánu.
• Nutnost omlazení týmu: Skvělá premiéra Lucie Rybáčkové jasně ukazuje, že sázka na dravé mládí se vyplácí. Budoucí nominace se již nebudou opírat čistě o aktuální rating, ale spíše o herní formu, dravost a perspektivu.

Kapitán Zbyněk Hráček

 

Na závěr přikládáme odkaz na fotogalerii a videa českých reprezentací. Připomeňte si dění z každého hracího dne prostřednictvím následujícího odkazu:

 

Článek publikován 7. 10. 2026 v rubrice Aktuality KMK, Aktuality reprezentace, Reprezentace, TOP Aktuality na hlavní stránce.