Šachový svaz České republiky GM Č. Budějovice očima Štěpána Hrbka
Od 30.6. do 8.7. jsem se účastnil tradičního festivalu v Českých Budějovicích. Ten nabízel dva Open turnaje a jeden uzavřený s možností uhrát GM normu. Vzhledem k tomu, že se mi v uzavřených turnajích v Budějovicích v minulých letech dařilo, tak jsem se rozhodl přihlásit právě do GM turnaje.
Turnaj měl silné obsazení, na startovní listině byli 3 velmistři, 5 mezinárodních mistrů a 2 FIDE mistři. První nasazený byl ukrajinský velmistr Anton Korobov a průměrné Elo turnaje bylo 2448. Na GM normu jsem potřeboval uhrát 6,5 bodu.
Turnaj pro mě začal příznivě, když jsem v prvním kole černými figurami porazil mladého mezinárodního mistra z Indie Dhruva Thota, v kole druhém jsem už ale narazil. Hrál jsem s ještě mladším Indem Ajay Santhosh Parvathareddy a soupeř zvolil velmi ostrou variantu Španělské. Nejdřív se mi dařilo se v složité pozici navigovat celkem dobře a odmítl jsem soupeřovu nabídku remízy, hodně jsem ale svou pozici přecenil a po neopatrném ústupe krále jsem stál najednou na prohru. Sice jsem měl figuru víc, ale můj král byl slabý, a navíc jsem neměl dokončený vývin. Soupeř s uplatněním výhody neměl příliš potíží a těsně po časové kontrole jsem byl nucen se vzdát.
Opravdu katastrofa nastala ale až v kole třetím, kdy jsem hrál černými s ukrajinským IM Roshkou. Soupeř zahrál Katalána a brzy mi uhnul z přípravy. Okamžitě jsem zvolil riskantní pokračování a hodně jsem se zamotal do variant. Z několika možných tahů jsem si vybral ten nejhorší a po několika přirozených tazích bílého bylo jasné, že stojím příšerně. Pokoušel jsem se ještě vzdorovat, mé figury byly ale příliš slabé a už v 17. tahu jsem se musel vzdát. Partie netrvala ani 2 hodiny.
Po nevydařeném startu jsem se trochu zkonsolidoval a ve čtvrtém kole jsem černými bez větších problémů udržel GM Korobova k remíze. V tento moment jsem měl 1½ bodů ze 4 a na GM normu jsem musel všech zbylých 5 partií vyhrát.
V pátém kole jsem hrál proti rakouskému Robertu Ernstovi, který má sice před jménem titul FM, nicméně už je efektivně IM, jen čeká na schválení od FIDE. Partii jsem rozehrál celkem agresivně a chtěl jsem si udržet šance na výhru, soupeř ale znal zahájení dobře a spíš jsem se začal dostávat do problémů. Energetickou hrou jsem pozici dostal do dynamické rovnováhy a vzápětí jsem získal 2 pěšce, nicméně mé figurky byly jedna horší než druhá. Soupeř mi v dobrou chvíli nabídl remízu, a i když mi bylo jasné, že tím ztrácím šanci na normu, rozhodl jsem se ji přijmout. Moc jsem svojí pozici prostě nevěřil.
V šesté partii jsem hrál černými s krajanem Markem Janoušem a pochopitelně jsem chtěl vyhrát. Postupně jsem získal velkou výhodu, avšak moje špatná forma se projevovala spotřebou času, těsně před časovou kontrolou jsem hrál na sekundách. Když už jsem si myslel, že jsem soupeře zahnal do kraje, přehlédl jsem jeho zdroj protihry a na sekundách jsem zahodil veškerou výhodu, kterou jsem měl. Pak jsem musel ještě najít spolehlivou cestu k remíze, to bylo ale lehké a partie tak skončila smírně.
Dalším soupeřem mi byl můj kamarád ze Slovenska GM Filip Haring, s kterým už jsem několikrát hrál. Snažil jsem se zahrát něco nepříliš teoretického, Filip je ale velmi znalý a ukázalo se, že variantu Anglické, kterou jsem na něj použil, má dobře nastudovanou. Partie byla velmi precizní z obou stran a po 40 tazích stála na šachovnici jasná remíza. Udělal jsem tak tedy už čtvrtý půlbod v řadě.
V předposledním kole jsem hrál s německým mezinárodním mistrem Magnusem Ermitschem, který se za posledních pár let velmi zlepšil. Černými jsem se rozhodl zahrát Svešnika a doufal jsem, že tím soupeře trochu překvapím, protože už jsem ho celkem dlouho nehrál. Ten byl ale bohužel připravený velmi dobře a po 18. tahu jsem musel hledat úzkou cestu k rovnováze. Tu jsem bohužel po dlouhém přemýšlení nenašel a pozice se mi začala sypat. Soupeř správně obětoval kvalitu, a i když jsem se bránil zuby nehty, objektivně jsem prostě stál příliš špatně a soupeř i přes nějaké nepřesnosti partii dotáhl do vítězného konce.
Turnaj tedy pro mě vůbec neprobíhal dobře, před posledním kolem jsem byl na pouhých třech bodech. V posledním kole jsem hrál s velmistrem ze Srbska Papem Misou bílými figurami a do partie jsem šel s tím, že potřebuji vyhrát, abych alespoň turnaj zakončil na pozitivní notě. Ze zahájení jsem po chybě soupeře získal pozičně vyhranou pozici, bohužel se ale zase projevila moje špatná forma a opět jsem se začal dostávat do seriózní časové tísně. Všechno, co se dalo zkazit, jsem zkazil a po pár tazích jsem se z vyhrané pozice dostal do pozice, kde jsem bojoval o holý život. Naštěstí jsem se ale dostal do 40. tahu a našel jsem v sobě energii bojovat dál. Soupeř nehrál příliš precizně a rázem jsem získal velmi pěknou protihru. Vrátil se mi elán a po praktické oběti kvality jsem cítil, že bych se měl snažit urvat celý bod. Soupeř se nedokázal pořádně zkoncentrovat a po několika slabých tazích z jeho strany jsem vyhrál.
I když se mi podařilo vyhrát v posledním kole, tak turnaj hodnotím určitě spíš negativně, hlavně kvůli fiasku ve třetím kole a neproměněné šanci v kole šestém. Stejně jsem rád, že jsem nabral nové zkušenosti a mám lepší přehled o tom, na čem musím zapracovat.
Chtěl bych poděkovat panu Havlíčkovi za organizaci pěkného festivalu jako každý rok a také šachovému svazu za finanční podporu. Jak vždy také děkuji IM Sergeji Berezjukovi za podporu během turnaje. Na budějovický festival se budu opět těšit příští rok.
Štěpán Hrbek
Odkazy:
