Legenda českého šachu Jan Smejkal slaví 80 let

V neděli 22. března slaví své 80. narozeniny jeden z nejvýznamnějších hráčů naší šachové historie, mezinárodní velmistr Jan Smejkal. Narodil se krátce po skončení druhé světové války, v roce 1946 v Lanškrouně. K šachu jej přivedl jeho otec, nadšený hráč, který mu byl v jeho prvních krůčcích učitelem a oporou.

Již na počátku 60. let na sebe upozornil výraznými výsledky na domácí scéně a brzy se zařadil mezi největší talenty své generace. V roce 1962 obsadil druhé místo na dorosteneckém přeboru v Červeném Kostelci a ve stejném roce si z polofinále zajistil postup do svého prvního finále mistrovství Československa, které se konalo začátkem roku 1963 v Praze. První medaili z domácího šampionátu získal o rok později v Brně, kde obsadil 3. místo. Po maturitě odešel do Prahy, kde studoval statistiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Pobyt v hlavním městě mu zároveň otevřel cestu k plnému rozvoji jeho šachového nadání. Přestože studium kladlo vysoké nároky na jeho čas i energii, dokázal se prosadit mezi nejlepší československé hráče.

Vrchol jeho kariéry přišel v 70. letech. V roce 1970 získal titul mezinárodního mistra a o dva roky později dosáhl na titul velmistra. Zvítězil na řadě prestižních mezinárodních turnajů a třikrát se probojoval do mezipásmových turnajů. Nejblíže k samotnému vrcholu, boji o titul mistra světa, byl v roce 1973 na mezipásmovém turnaji v Leningradu. Po slabším začátku zde vyhrál mezi 5. a 11. kolem sedm partií v řadě, ale po nešťastné prohře v předposledním kole s Karpovem mu postup do turnaje kandidátů o krůček unikl. Skončil na čtvrtém místě a postupovali pouze první tři. Nejvyššího umístění na světovém žebříčku dosáhl v roce 1976, kdy s ratingem 2615 dělil 11.–12. místo společně s bývalým mistrem světa Talem.

Jan Smejkal se vyznačoval bojovným, hluboce promyšleným pozičním stylem se snahou najít v každé pozici ten nejlepší tah. Daní za tento náročný způsob hry byly jeho chronické časové tísně. I v nich dokázal kouzlit, přesto se mu občas stalo, že v časové tísni ztratil i výborně rozehrané partie.

Domácí šampionát vyhrál třikrát (1973, 1979 a 1986), k tomu přidal šest stříbrných a čtyři bronzové medaile.

V letech 1968–1994 nás reprezentoval na deseti šachových olympiádách a v roce 1982 se podílel na největším poválečném úspěchu československého šachu. V Lucernu tehdy uhrál skvělých 10 bodů ze 14 partií a lví měrou přispěl k celkovému druhému místu.

Po roce 1989 se postupně stáhl z vrcholového šachu a věnoval se rodině a podnikání ve svém rodném městě. Šachu však zůstal věrný jako komentátor, publicista, trenér i kapitán reprezentačního družstva. V roce 2020 byl uveden do Šachové síně slávy Šachového svazu ČR.

Přejeme jubilantovi k jeho životnímu milníku pevné zdraví, mnoho spokojenosti a radosti!

 

 

Polofinále v Příbrami 1961. Jan Smejkal v horní řadě uprostřed. Třetí zleva je vítěz turnaje Luboš Kaválek.

 

Účastníci dorosteneckého přeboru v Červeném Kostelci 1962.

 

Praha 1963. První účast Jana Smejkala ve finálovém turnaji domácího šampionátu.

 

Účastníci Mistrovství ČSSR v Brně 1964, kde získal Jan Smejkal bronzovou medaili.

 

Harrachov 1965. František Pithart se svými talentovanými svěřenci. Zleva Vlastimil Hort, Jan Smejkal, Jana Malypetrová, Ján Plachetka.

 

Při simultánce v Zaječicích 1966.

 

V Luhačovicích 1968. Na jednom z nejsilnějších přeborů Československa obsadil Jan Smejkal 2. místo za vítězným Lubošem Kaválkem.

 

Z vítězného turnaje v Palma de Mallorca v roce 1972.

 

Na mezipásmovém turnaji v Leningradu 1973, kde chybělo jen málo k postupu do turnaje kandidátů.

 

Na mezinárodním mistrovství Československa v Trenčianských Teplicích 1979 získal Jan Smejkal svůj druhý domácí titul.

 

Zápas dvou nejlepších týmů na šachové olympiádě v Lucernu 1982. Jan Smejkal hraje proti Kasparovovi.

 

Jan Smejkal přebírá z rukou dosluhujícího prezidenta FIDE Fridrika Olafssona stříbrnou medaili za 2. místo československého týmu na šachové olympiádě v Lucernu 1982.

 

S pohárem pro vítěze na turnaji v Baden-Badenu v roce 1985.

 

Svůj třetí a poslední domácí titul získal Jan Smejkal na přeboru v Praze 1986.

 

Na památném turnaji v Praze 1990.

 

Partie Ftáčnik-Smejkal na rapid turnaji v České Třebové v roce 1997.