Šachový svaz České republiky ME mládeže 8-18 let, Budva 2025
Od 29. října do 7. listopadu se v černohorské Budvě konalo Mistrovství Evropy mládeže jednotlivců.
Budva je tradiční místo šachových událostí, konalo se tu mj. MS vysokoškolských týmů 1963 (zlato získalo Československo), ME mládeže 2003, ME mužů 2009, ME družstev 2023, čili akce, na kterých se našim barvám dařilo. Proto jsem doufal, že i tentokrát by to mohlo v některé kategorii „cinknout“.
Budva z letadla
Hrálo se celkem ve 12 kategoriích rozdělených podle pohlaví (open a dívky) a věku (do 8, do 10, do 12, do 14, do 16 a do 18 let). Barvy České republiky reprezentovalo celkem 19 účastníků, které na turnaj doprovázela početná skupina 17 rodičů, příbuzných a trenérů. Na akci i zpět jsme mířili v několika menších skupinách, nejpikantnější mi připadala zpáteční cesta pražské skupiny, která vedla (podle plánu) přes Istanbul.
Západ slunce nad Budvou
Celkem hrálo ve všech kategoriích téměř 1200 hráčů a doprovodných osob bylo podobné množství. Jak už to u podobných mamutích podniků (a na Balkáně) bývá, nevyhnula se akce občasným zmatkům. Na druhou stranu je třeba říct, že se organizátoři učili za chodu a chyby odstraňovali.
- Úvodní zmatek při ubytování (Dvě naše dvojice dostaly už obsazený pokoj a musely se přestěhovat asi o 100 metrů dál. Plus některé pokoje nebyly připravené.)
- Absence některých identifikačních kartiček (Heads of delegation je dostali až v průběhu 2. kola.)
- Posunutí zahájení jednotlivých kol na 14:00 v kombinaci se začátkem oběda ve 12:00 způsobilo „překvapivě“ obrovské fronty. Následné posunutí začátku oběda na 11:30 problém vyřešilo.
- Zácpy při průchodu osmi bezpečnostními rámy k partiím. Pokud jsem se dobře díval, tak rámy ze začátku blikaly u každého účastníka, a asi i proto byly na poslední kola vypnuté a vše se řešilo jen ručními detektory kovu. Jako perličku dodám, že přesto jedna hráčka (ne z ČR) omylem pronesla mobil až k partii, naštěstí si toho všimla a stihla jej odnést.
- Hrací sál, který vzniknul propojením budov a velkých stanů, byl od našeho ubytování vzdálen necelých deset minut chůze. V podstatě byl součástí velkého staveniště, v Budvě se nyní hodně investuje. Organizátoři prý ale se stavaři vyjednali, že hlučnější práce nebudou dělány během partií. Jinak se stavělo až do pozdních večerních hodin.
- Toalety byly řešeny přistavěnými maringotkami se záchody. Nebylo jich rozhodně mnoho, a navíc se v průběhu některé ucpaly. Toto se opravdu nepovedlo.
- Málo onlinů. V osmnáctkách jich bylo 15 z 47, respektive 32 šachovnic, v ostatních kategoriích 10 a méně. A protože organizátoři žádné další partie nepřepisovali, odehrálo se celé ME tak trochu v utajení. Zase jen perlička, v roce 2003 bylo cca 90 % partií přepsáno a vytištěno v bulletinech do dalšího dne.
- Vstupní stan rozhodně nemohl kapacitně uspokojit požadavky doprovodů. Naštěstí počasí všem přálo, protože pršelo jen o volném dnu, a proto většina čekala venku. I tak jsem rodiče, čekající ve stanu na své děti, upřímně litoval. Hluk a vzduch tam byl těžko snesitelný.
- Organizace odjezdů. Seznam všech odletů ke kontrole byl zveřejněn až během posledního kola a informace o odjezdech speciálních autobusů na letiště byla zveřejněna až ve 23:00, přičemž část naší skupiny odjížděla již v 5:00 následujícího dne.
Výše uvedené jsem nepsal jako nářek, spíš jako informaci pro ty, kteří nemají tolik zkušeností s akcemi v zahraničí. Je dobré si uvědomit, že organizátoři vesměs všech podniků v ČR jsou špičkoví a nás, tj. hráče i doprovody, v dobrém slova smyslu rozmazlují.
Hrací sál je ukryt za tou malou budovou s tmavou střechou
Část hracího sálu zevnitř
Část hracího sálu zvenku
Fronta na oběd
Já osobně jsem byl v Černé Hoře spokojený. A určitě tomu napomohla i výborná spolupráce se všemi členy naší výpravy, za což jim chci velice poděkovat. Týmový duch se nesl celým mistrovstvím.
Stejně tak chci poděkovat panu Bednaříkovi, který domluvil a vyřešil všechny letenky a ostatní byrokratické podmínky.
Z pohledu ŠSČR bych do budoucna měl možná jeden nápad k vylepšení. Pokud máme velkou výpravu, stojí za zvážení zajištění a pronajmutí místnosti k rozborům, podobně jako to nyní měli Francouzi nebo Poláci.
A nyní k šachovému vystoupení našich hráčů a hráček:
Všichni přistoupili k turnaji seriózně a bojovali o každý půlbod.
Nejlépe se v turnajích dařilo pětici Anna Hrčková (G12), Lucie Rybáčková (G16), Amálie Zádrapová (G16), Nikita Filindash (O12) a Jáchym Němec (O18), která vybojovala 4 umístění v první desítce a 1 umístění v druhé desítce. Všechna tato umístění jsou vynikající. K medaili ale stejně ještě něco chybělo a nebylo to jen o štěstí.
Hned 11 dalších našich reprezentantů dosáhlo na 4,5 nebo 5 bodů. Tyto výsledky jsou solidní. Ne každý může na turnaji bodově uspět, proto je třeba ocenit i odvahu našich dvou děvčat (Stará a Březíková), které hrály dobrovolně těžší kategorii, než musely.
Ještě cennější než umístění nebo bodový zisk jsou však zkušenosti a inspirace pro další trénink. Pokud naši mladí vydrží při poctivém tréninku, rozhodně mají šanci se prodrat mezi ty nejlepší.
Z výsledků ostatních výprav chci zmínit Slovensko, které mělo hned dvě želízka v boji o medaile, a to Bianku Macákovou (G10) a Tomáše Andrého (O10). Oba získali v prvních 8 kolech 7 bodů, bohužel oba v posledním kole prohráli, což je oba odsunulo na nepopulární 4. místo. Jsem přesvědčen, že o obou ještě v budoucnu uslyšíme.
A dále bych chtěl zmínit výpravu Turecka, které hrálo v turnajích dohromady 93 hráčů. Získala celkem 4 medaile, 18 umístění v první desítce a výsledky v kategoriích O12, O8 a G8 vzbuzují do budoucna respekt.
Zastoupení měla ČR i mezi rozhodčími díky IA Petru Buchníčkovi.
Odkazy:
Pavel Šimáček
