Ohlédnutí za partiemi z druhé poloviny MS juniorů

Bruno Topenčík (O14 aneb kategorie chlapců do 14 let, kde si mohou zahrát i stejně mladé dívky a za tuto odvahu byly – obě – na závěrečném ceremoniálu oceněny) pokračoval v opatrných výkonech z první poloviny turnaje. V šestém kole mi připomněl partii, kterou Boris Gelfand považuje za svoji vůbec nejlepší:

 

Gelfand – Wang, Bazna Kings 2010

 

Takto Boris stihnul do 17. tahu uzavřít 7 sloupců, pak se ztrojil na osmém a po 65 tazích přesvědčivě vyhrál.

 

Topenčík – Lerma Castillo

 

Bruno svým 34.g4 také uzavřel sedm sloupců, ale na jeho ztrojení na áčku zareagoval černý nekompromisním ztrojením po osmé řadě a partie skončila remízou.

Na výhru v 7. kole následovala čínská sprcha hned v kole následujícím. V 9. kole Bruno zvolil novou remízovou strategii – do 10. tahu vyměnil dámy a po třicátém opakoval tahy. Jak jsem předvídal, výhrou v posledním kole do třetice překročil 50% a svůj výsledek kosmeticky vylepšil.

 

Askanazyan – Topenčík, 7. kolo

 

V pozici, která vzdáleně připomíná indickou čaturangu, černý zahrál 16…Jxe5! a na mazaném 17.Dg3 kontroval Sd6. Po 18.dxe5 (18.Dxg7 Jg6 s vítězným návratem střelce na f8) Sxe5 19.Da3 Sxa1 20.Dxa1 je sice materiálně pozice vyrovnaná, ale jak lehké figurky bílého spěchaly se vyvinout, tak se ošklivě zamotaly a to byl jejich konec.

Daniel Juhaňák (O16) se bil statečně, ale ze švýcarské houpačky se špatně seskakuje, když rozdíly soupeřů v sudých a lichých kolech máte kolem 500 elobodů. Jednou jej favorité udolali v nevinné věžovce, podruhé v koncovce věže proti jezdci (rozhodující chyba přišla ve 104. tahu). Ale když mohl, šel štěstíčku naproti, např. v 10. kole (Lazzarotti – Juhaňák):

 

 

16…Ke6?! Nečekaný, až drzý útěk z vazby na d-sloupci do vazby po diagonále b1–h7: 17.c4 Kf5?!! Zbytek partie byl ilustrací Tarraschovy poučky, že jezdec na b3 stojí vždy špatně. Na tom nic nemění ani ilustrace jiné obecně platné poučky „s mladejma do koncovky“ (autor neznámý), když hádejte, jaký tah a-pěšcem si Dan vybral, aby mohl partii vyhrávat podruhé…

 

 

Štěpán Hrbek (O18) dvě třetiny turnaje výsledkově vyčkával, aby na závěr zaútočil a dosáhl na úctyhodných 7½/11. Užil si i trochu té exotiky, když jej v posledních dvou kolech čekali borci z Jižní Afriky a z Tchajwanu. Přitom z pozice síly byla i ona remíza v 9. kole s Krekenem, jehož kůň, bohužel, nebyl kreténem, nýbrž Krakenem (nomen omen) a stihl včas pozřít všechny bílé pěšce:

 

 

Katka Kammová (G14) nás svými výkony ve druhé polovině soutěže neomráčí, neboť pořadatelé se zatím nezmohli naťukat do počítače víc než první čtyři kola. Maňána (vlastně: amanhã).

Emma Dobsa (G16) sehrála pěkný, bojovný turnaj se smutným koncem v podobě malé rošády. V předposledním kole dlouho bránila koncovku s mizerným střelcem proti dobře živenému koni a únava si vybrala daň v závěrečném souboji „bílých přebornic“ (Emma do té doby bílými 4/5, její soupeřka Nguyen dokonce 5/5).

 

 

Na braní bylo po 19.Jd4 příliš mnoho lehkých figur, Emma přehodila tahy a na konci zápletky jí jedna chyběla: 19…Vcf8 20.Sxf4 (lépe 20.Sxd7 exd4 21.Sxf4 =) Vxf4 22.Sxd7?? Vxd4 garde 0:1.

To nejlepší nakonec: Lucie Fizerová (G18) se vešla do první desítky nikoli souhrou okolností, ale soustředěným výkonem po celý turnaj. Její varianty bych tedy hrát nechtěl, ale je fakt, že je dokonale ovládá. Třeba v 9. kole (Manko – Fizerová) věděla, že je třeba si „zmršit“ střelce i pěšcový kryt a věřit, že počítač má pravdu a pozice je vyrovnaná:

 

 

18…Sf8 (poněvadž jinak se člověk bude divit: 18…De7 19.Jxd6+- Yuffa-Jablonický, Pardubice 2016) 19.Sh3 f5 20.e4 Jd7 21.e5 (lépe 21.exf5 jako v tematické partii Gleizerov-Indjič 2012, jež zde skončila remízou). Po dvaceti tazích měla tím pádem Manko na hodinách hodinu manko a možná je škoda, že ji Lucka nezkusila „vysedět“ a po třicátém tahu nabídla smír.

Stejně skvělou přípravu uplatnila i v 10. kole (Fizerová – Kairbeková ½:½). Třešničkou na dortu byl nečekaný výpad 17.Jf7!, tentokrát s „pouhou“ půlhodinou více:

 

 

Přes Atlantik se naši reprezentanti (včetně reprezentantek) vracejí vesměs spokojeně: někteří díky výkonu, jiní kvůli umístění, nebo třeba šťastnému závěru. Snad jim ani moje komentáře náladu nezhorší.

 

Pavel Čech

 

Odkazy: