36. ChessOrg Open Bad Wörishofen

Ve dnech 6.-14. března se v bavorském městečku Bad Wörishofen konaly hned tři turnaje – Open A, Open B a Senioři. Turnajů se zúčastnilo celkem 282 hráčů. Hrací tempo bylo netradiční, 100 minut na 40 tahů + 30 minut do konce a 30 sekund bonifikace za každý tah. Turnaj se pořádá od roku 1985 a mezi jeho vítězi nalezneme dva české velmistry, Jana Smejkala a Eduarda Medunu. Hrálo se v pěkném sále „Lázeňského domu“.

Turnaj se nám zalíbil, jelikož ve stejné době jsme měli jarní prázdniny, což bylo příjemné. Avšak ještě těsně před turnajem jsme zvažovali, jestli se vzhledem k začínající epidemii koronaviru turnaj vůbec uskuteční a jestli na turnaj vůbec jet, dva dny před odjezdem jsem ještě měla teplotu. Na webovkách pořadatel ujišťoval, že se turnaj konat bude.

Organizátoři zajistili preventivní opatření ve formě dezinfekce před vchodem do sálu a balíčku kapesníčků u každé šachovnice. Dále bylo zakázané podávat si ruce, namísto toho jsme na soupeře kývali hlavami. Remíza se nabízela zkříženými prsty a položení krále symbolizovalo vzdání.

Během turnaje atmosféra poněkud zhoustla. Ve 4. kole se nějakému hráči přitížilo tak, že rozhodčí přerušili asi na 30 minut kolo. V sále byl přítomen nějaký doktor, který poskytl rychlou pomoc, ale čekalo se ještě na záchranku. Doteď nevíme, co se mu stalo, snad jen že skončil na JIP. A ke konci turnaje si ani pořadatelé nebyli jisti, jestli se uskuteční poslední sobotní 9.kolo, jelikož město vydalo nařízení, že se naše hrací budova bude v sobotu zavírat úplně. Turnaj jsme naštěstí dohráli, ale po odehrání partie se v prostorách Kurhausu už nikdo nesměl déle zdržovat.

Výsledky: https://www.chessorg.de/Listen2020/sw8000500385/simple_ranking.htm

Fotografie: https://photos.google.com/share/AF1QipP3ct-eIftGpXxQK0JQYM571J1v3O_7epBDYd9hVb51jZZovUK_AIEoC2zkoAkIbQ?key=c3dNUjZ3czBBNXpRaVR2V3l1cWxTbHRWdFVwcFdn

Moje partie

Sama jsem se zúčastnila Openu A a získala 4 body z 9. Skončila jsem 62. z 116 účastníků. Bratrovi Viktorovi se dařilo víc, udělal 5 bodů a skončil na 27. místě. Na turnaji jsem chtěla vyzkoušet nějaké novinky a zahrát si se silnějšími hráči. S výjimkou druhého a posledního kola jsem hrála s papírově silnějšími soupeři.

První kolo jsem hrála s brazilským velmistrem, který nakonec dělil první místo, viz partie. Ve druhém kole jsem porazila ratingově trošku slabšího hráče v ostré věžové koncovce. Ve třetím kole jsem chytila soupeřovi střelce, ale neviděla jsem přesné pokračování a nelíbila se mi protihra soupeře, nakonec vznikla vyrovnaná koncovka s těžkými figurami, remíza. Čtvrté kolo bylo nejvíc úzkostné, kromě zdravotního incidentu v sále jsem trpěla i na šachovnici v blokované pasivní pozici 50 tahů, prvního pěšce jsme vyměnili až v 51. tahu. V závěrečné pozici jsem stála na prohru, ale soupeř po tak dlouhém boji nechtěl oběť figury v koncovce riskovat, remíza. V pátém kole mě soupeř překvapil hned v zahájení, asi tušil, že jsem se ke každé partii poctivě připravovala. I tak jsem získala krásnou poziční převahu, ale po taktickém obratu se pozice vyrovnala a skončila ve vyrovnané koncovce, opět remíza. Šesté kolo – soupeř mě opět zcela překvapil a zahrál, co nikdy nehrál. Nakonec jsem tlak ustála, poměnili jsme figury a drželi jsme opět vyrovnanou koncovku, nerozhodně. Sedmé kolo jsem až moc experimentovala v zahájení, ale vyvázla jsem a ještě jsem hrála na výhru. V koncovce těžkých figur jsem získala pěšce a oslabila soupeřova krále, ale soupeř hrál přesně a partie skončila ve vyrovnané dámské koncovce, kde soupeř postavil pevnost. V osmém kole jsem se dostala do nepohodlné pozice, se kterou jsem si moc nevěděla rady, ztratila pěšce a celou partii. Sobotní deváté kolo ještě v pátek večer bylo plné otazníků, ale nakonec se pořádalo. Situace už ale byla tak vyhrocená, že se nedalo na šachy soustředit, bála jsem se a chtěla jsem už domů, a tak jsem dala rychlou remízu

Sofie Přibylová