PRO KOHO: Zúčastnit se může každá škola (popř. DDM/SVČ), která je ve školním roce 2020-2021 přihlášená do projektu Šachy do škol. Soutěží děti, které se účastní šachové výuky, bez ohledu na věk či výkonnost. V tomto prvním ročníku se mezi sebou utká 73 škol.

KDE: Soutěžní testy se nachází na www.sachy-dolmen.cz, informace o soutěži naleznete také na www.sachydoskol.cz. Nejedná se o klasický online šachový turnaj, ale o pravidelné řešení úkolů.

JAK SE PŘIHLÁSIT: Každá škola (DDM, SVČ) letos přihlášená do projektu Šachy do škol dostane na své kontaktní mailové adresy (vyučující) svůj vlastní unikátní registrační odkaz. Rozešle ho svým dětem, které se účastní šachové výuky. Děti se po kliknutí na tento odkaz zaregistrují do systému a zároveň tím budou mít zadanou svoji školu.

JAK VYPLNIT SOUTĚŽNÍ TESTY: Po registraci děti kliknou na záložku SOUTĚŽE. Po jejím otevření uvidí šest testů Soutěže Šachy do škol. Tři jsou jednodušší a tři složitější.

Děti postupně otevřou všechny testy a vyplní odpovědi. Během vyplňování vidí svůj postup otázkami, kolik otázek jim zbývá do konce. Na obrazovce také uvidí čas, který každému konkrétnímu testu věnují. Někdy označují odpověď přímo do šachovnice, někdy volí odpověď z více možností.  Po zodpovězení poslední otázky kliknou na tlačítko KONEC. Zobrazí se jim vyhodnocení otázek a správnost jejich odpovědí. Test je možné opakovat. Body se ukládají do systému hodnocení jednotlivců i škol.

VYHODNOCENÍ: Do celkového hodnocení se soutěžícím započítají tři nejlépe vyřešené testy v každém týdnu. Takže například 100 bodů + 80 bodů + 60 bodů = 240 bodů. Díky tomu můžou začátečníci řešit své tři nejlehčí testy, naopak pokročilejší děti si vyřeší tři nejobtížnější. Šanci zvítězit mají proto i začátečníci.

Na konci každého měsíce (listopad – květen) budou vyhodnoceni a odměněni tři nejlepší řešitelé dle získaných bodů. V případě rovnosti počtu jejich bodů bude vždy jeden řešitel vylosován. Mimo to budou ještě vylosováni další tři řešitelé bez ohledu na počet získaných bodů, i méně úspěšní účastníci tedy mohou získat odměnu za svou aktivitu. Nicméně i ti, kteří mají více bodů v měsíci, mají větší šanci být vylosováni.

V pololetí i na konci školního roku budou vyhodnoceny a odměněny první tři školy s nejúspěšnějším týmem a jedna nejaktivnější škola.

Pravidla soutěže najdete také na odkazu http://sachy-dolmen.cz/stranka/sachy-do-skol-soutez-202021

O CO SE HRAJE: O hodně. Jednotlivci hrají každý měsíc o drobné věcné ceny s šachovými motivy (vaky na záda, penály, čepice, ponožky, batůžky, hrnky, náramky, partiáře, flash disky, podložky pod myš, tašky, peněženky, propisky, přívěsky). Celkem je připraveno pro jednotlivce 21 balíčků v hodnotě 300Kč a 21 balíčků v hodnotě 150Kč. Vyhodnocení a vyhlášení vítězných a vylosovaných jednotlivců bude zveřejněno vždy na přelomu měsíce na stránkách projektu Šachy do škol, Šachy Dolmen a prostřednictvím pravidelného Newsletteru. Věcné ceny pro jednotlivce budou vždy rozeslány po vyhlášení na adresy škol doporučeným balíčkem. Nejlepší školy získají v pololetí knižní odměny a věcné ceny. V druhém pololetí budou školy soutěžit opět od nuly a  na konci školního roku (začátkem června) pak tři nejlepší školy s nejúspěšnějším týmem získají každá  jednu magnetickou nástěnnou šachovnici, 4 šachové soupravy s dřevěnými figurami a cvičebnice, jedna nejaktivnější škola získá magnetickou nástěnnou šachovnici a dřevěnou šachovou soupravu. Ceny za nejaktivnější školu a školu s nejúspěšnějším týmem nelze sloučit. Nejaktivnější škola je ta, která získá nejvíce bodů dohromady. Škola s nejúspěšnějším týmem je ta, která získá nejvyšší počet bodů vydělený počtem dětí s šachovou výukou. (dle počtů uvedených v přihláškách). Ceny pro nejúspěšnější a nejaktivnější školu budou rozesílány v průběhu června 2021.

KDY ZAČÍNÁME: V týdnu 2.- 8. listopadu proběhne nultý, pro děti „rozkoukávací“, týden. Školám rozešleme jejich unikátní odkazy, děti se budou moci zaregistrovat a přihlásit a poprvé si zkusit vyplňovat testy. Body z nultého týdne nebudou zahrnuty do listopadového vyhodnocení. Zbývající tři týdny listopadu již budou body započítávány do hodnocení jednotlivců i škol. Školy se mohou zapojit i v dalších týdnech a měsících.

Každý týden se v neděli v sekci Soutěže objeví nová sada testů, každý týden děti mohou získávat body.

V listopadu soutěží jednotlivci o  vaky na záda a penály s šachovým motivem, vylosované ceny budou vaky na záda s přívěskem na klíče.

Těšíme se na Vaši účast a dětem přejeme hodně zábavy a úspěchů.

Venuše Souralová

Manažerka projektu Šachy do škol

Martin Beil

Šachy Dolmen

Každý ze soupeřů má při zahájení hry krále, dámu, dvě věže, dva střelce, dva jezdce a osm pěšců.

Základní postavení kamenů před zahájením partie je přesně určeno a musí být dodrženo (viz následující diagram):

V šachové terminologii se dámě a věži říká těžké figury, střelcům a jezdcům lehké figury. Král je samozřejmě figura nejdůležitější a musí na šachovnici zůstat od začátku do jejího konce, protože neodvratitelná ztráta krále se rovná prohře.

Sloupce „a“, „b“, „c“ tvoří dámské křídlo, sloupce „f“, „g“, „h“ představují královské křídlo.

Všechny figury mají své zkrácené označení a na šachových diagramech jsou charakterizovány těmito symboly:

Hodnoty figur a jejich dosah (viz tabulka) jsou určeny při prázdné šachovnici, kde pohyb figury a jejich dosah není ničím omezen.

Pohyb figur

Všechny kameny mohou táhnout podle svého typického chodu dopředu, dozadu, na stranu nebo šikmo. Je-li jejich dráha zahražena nepřátelskou figurou, mají právo ji brát, tzn., že zaujmou místo nepřátelské figury. Neexistuje žádná povinnost braní. Žádný kámen nesmí vstoupit na pole, na kterém stojí jiný vlastní kámen. Kámen, který se přemísťuje na pole obsazené soupeřovým kamenem, bere tento kámen jako součást tohoto tahu. Hráč, který braní kamene provádí, musí braný kámen ihned odstranit ze šachovnice. Říkáme, že kámen „napadá“ soupeřův kámen, jestliže na tomto poli může provést braní .

Střelec může táhnout na kterékoli pole na diagonálách, na kterých stojí (viz diagram).

Věž může táhnout na kterékoli pole na sloupci nebo v řadě, na kterých stojí (viz diagram).

Dáma může táhnout na kterékoli pole na sloupci, v řadě nebo diagonálách, na kterých stojí (viz diagram).

Při tazích dámy, věže nebo střelce nelze přeskočit žádný kámen, který stojí v cestě.

Jezdec může táhnout na jedno z nejbližších k poli, na kterém stojí, nikoliv však po sloupci, řadě nebo diagonále (viz diagram).

Pěšec může táhnout dopředu na nejbližší neobsazené pole na sloupci, nebo svým prvním tahem může pěšec postoupit i o dvě pole na stejném sloupci za předpokladu, že obě pole jsou neobsazena. Braní provádí pěšec tak, že vstoupí úhlopříčně vpřed na sousední sloupec na pole, které je obsazeno soupeřovým kamenem.

Král může provést tah tak, že se přemístí na kterékoli sousední pole, které není napadeno žádným soupeřovým kamenem (viz diagram). Soupeřův kámen napadá nějaké pole i tehdy, když sám nemůže táhnout.

Cvičení:

1. Kolik tahů potřebuje střelec, aby se dostal co nejrychleji z pole a1 na pole h8?

       1.?

Odpověď: 9 – 1.Sa1-b2, 2.Sb2-a3, 3.Sa3-b4, 4.Sb4-a5, 5.Sa5-c7, 6.Sc7-f4, 7.Sf4-h6, 8.Sh6-g7, 9.Sg7-h8

2. Kolik tahů potřebuje bílá věž, aby se dostala z pole a1 na pole a7?

       1.?

Odpověď: 6 – 1.Va1-b1, 2.Vb1-b2, 3.Vb2-c2, 4.Vc2-c4, 5.Vc4-a4, 6.Va4-a7

3. Bílý má za úkol dostal se co nejrychleji jezdcem z pole a1 na e8, černý jezdcem z pole g8 na g1, hráči se na tahu střídají. Vyhrává ten, komu se to podaří rychleji!

       1.?

4. Boj dámy proti dvěma střelcům

B: Sc1, Sf1      Č: Dd8       začínat střídavě

Domácí úkol:

1. Na která pole může táhnout věž stojící při prázdné šachovnici na g1?

Odpověď: h1, f1, e1, d1, c1, b1, a1, g2, g3, g4, g5, g6, g7, g8

2. Kolik tahů je třeba k přemístění věže z pole c1 na pole h7?

Odpověď: Dva – například: 1.Vc1-c7, 2.Vc7-h7 nebo 1.Vc1-h1, 2.Vh1-h7 

3. Zapište všechna pole, na která může táhnout bílý střelec, jestliže stojí na poli c1 a bílý král na poli f4.

Odpověď: b2, a3, d2, e3.

Od kdy jsou známy ŠACHY – nejstarší hra světa?

Prý ji vynalezl moudrý učenec z Indie pře 2000 lety. Nejznámější pohádkou o počátcích šachu je o Sissovi ben Dahirovi:

Mladý král Šahram nevládl národu spravedlivě. Učený Sissa ben Dahir vymyslel šachovou hru a na ní králi ukázal, že se bez lidu nemůže obejít.

Však vidíte, vaše veličenstvo, řekl králi, že i takový malý pěšec může rozhodnout o vítězství. A ten pěšec, to jsme my, obyčejný prostý lid, a proto s námi musíte počítat.

Král se této hře naučil a poučil se s ní. Pak se Sissy ben Dahira zeptal, jakou odměnu si přeje za svůj vynález. Učenec odpověděl, že má skromné přání – aby mu král dal na první pole šachovnice jedno zrnko pšenice, na druhé dvě zrnka, na třetí čtyři, na další osm, šestnáct a tak dále vždy dvojnásobek na všech 64 polí.

Král ocenil jeho skromnost, ale odměna se mu zdála malá. Avšak učenec trval na svém. Sběrači pšenice proto odešli na čtyři strany prostorné indické země, načež králi došla nečekaná zpráva: V celé Indii není tolik pšeničných zrn, abyste mohl uspokojit přání Sissy ben Dahira.

To není možné, rozzlobil se král, ale když mu učenci vysvětlili, že zrn by bylo potřeba 2⁶⁴ -1, tj. 18.446.744.073.709.551.615 (přes 18 triliónů zrnek), uvěřil. Matematikové zjistili, že by k tomu bylo třeba tolik obilí, které by se za 10 let vypěstovalo na celém povrchu zeměkoule, počítaje v to i moře…

Tolik legenda – skutečnost však byla jiná. Hra podobná dnešnímu šachu vznikla asi v 6. století n.l. v Indii (tzv. čaturanga). Přes Persii a Arábii (kde vznikla složitější forma hry tzv. šatranž) pronikla do Evropy a postupně se rozšířila do celého světa. Její pravidla se měnila a zdokonalovala až k dnešní podobě.

Šachovnice a označení polí

Šachovnice je čtvercová deska, která se skládá ze 64 (8×8) čtvercových polí střídavě světlých (nazýváme je „bílá pole“) a tmavých (nazýváme je „černá pole“). Při umístění šachovnice je třeba dávat pozor, aby každý z partnerů měl po pravé ruce bílé pole (viz následující diagram):

Každé pole má své označení. Pomocí arabských čísel a malých písmen může být každé pole rychle a přesně určeno.

Řady jsou vodorovné, rovnoběžné s okrajem šachovnice (označeny 1 – 8). Sloupce jsou kolmo k hráči (označeny a – h). Diagonály či úhlopříčky jsou šikmé.

Všechna pole na okrajích šachovnice se nazývají okrajová a všechna pole v rozích se nazývají rohová.

Čtyři pole ve středu šachovnice jsou středová, také se jim říká centrum (d4, d5, e4, e5).

Cvičení:

1. Kolik bílých polí je na šachovnici?

Odpověď: 32

2. Vyjmenujte pole, která se nacházejí na diagonále b1-h7, a3-f8 atd.

Odpověď: b1, c2, d3, e4, f5, g6, h7;  a3, b4, c5, d6, e7, f8.

3. Vyjmenujte bílá rohová pole.

Odpověď: a8, h1.

4. Vyjmenujte okrajová pole sloupce -h

Odpověď: h1, h2, h3, h4, h5, h6, h7, h8.

5. Kolik polí patří k centru?

Odpověď: 4

6. Vyjmenujte různá pole na nástěnné šachovnici, která trenér ukáže (např. b2, g6, c4, f7, a7, d1, h6, e2 atd.).

Domácí úkol:

1. Zapište černá pole na sloupcích -b a -g

Odpověď: b2, b4, b6, b8, g1, g3, g5, g7

2. Zapište bílá pole na čtvrté a sedmé řadě.

Odpověď: a4, c4, e4, g4, b7, d7, f7, h7.